Mě už nic nedojme
Susana Urbanová, rodným příjmením Benešová, se narodila 6. října 1933 v Třebíči ve smíšené rodině jako starší ze dvou dcer. Otec Arnošt Beneš byl židovského vyznání, maminka Ingeborg pocházela z Brna z německé rodiny. Pamětnice zahájila školní docházku v roce 1939 a po ukončení první třídy byla jakožto míšenka ze školy vyloučena. Otec byl deportován do Osvětimi, kde 5. března 1943 zahynul. Většina otcovy židovské rodiny zahynula v terezínském ghettu nebo v nacistických vyhlazovacích táborech. Přežil jenom strýc Julius Pächter, který před vypuknutím války utekl do Anglie. Po osvobození se matka podruhé vdala, na Slovensko, a obou dcer, Susany a mladší Hany, se vzdala. Pamětnici adoptovali bezdětní manželé Smržovi z Třebíče, mladší Hany se ujal strýc Julius z Anglie a odvezl ji s sebou do Londýna. Susana Urbanová vyrůstala v rodině Smržových a vyučila se švadlenou. Později se vdala a narodily se jí dvě děti. Se sestrou Hanou se znovu setkala v roce 1966 během krátké návštěvy Anglie. Po roce 1989 získala zpět rodný dům v Třebíči, kde sžila i v době natáčení rozhovoru Susana Urbanová, jedna z posledních pamětnic třebíčského ghetta, zemřela 6. listopadu roku 2020. Památku jejího otce v Třebíči připomíná od roku 2013 pamětní kámen, tzv. Stolperstein.