Věřila jsem, že společnost by měla být spravedlivější, nevěřila jsem v metody komunistů
Zora Urbanová, rozená Kopáčová, se narodila 25. ledna 1927 v Praze do rodiny advokáta Františka Kopáče a matky Emilie, která byla učitelkou. Má o rok mladšího bratra Zdeňka. Ačkoli vyrůstala v dobře situované rodině, od dětství byla konfrontována se situací chudých vrstevníků, což utvářelo a prohlubovalo její sociální cítění. Skrze různorodá přátelství, například se Stanislavem Neumannem, který spolupracoval s komunistickým protinacistickým Předvojem, se seznamovala s komunistickými idejemi, ale cítila se být sociální demokratkou. Do KSČ nakonec vstoupila v roce 1948 na nátlak komunistických předáků, když byla ve třetím ročníku sociální fakulty Vysoké školy politické a sociální. Tvrdili, že jinak nedostuduje. V roce 1950 promovala a provdala se za spolužáka Luďka Urbana. S procesy v padesátých letech a metodami komunistů se nemohla smířit a do roku 1962 raději zůstala doma s dětmi. Nikdy nebyla přesvědčenou komunistkou, na rozdíl od jejího manžela, s nímž se často kvůli politice přela. Oba nakonec ze strany vyloučili v roce 1968. Zora Urbanová tak přišla o docenturu, po nějaké době mohla však nadále přednášet hospodářské dějiny na Vysoké škole ekonomické, kde působila až do důchodu, v letech 1962-1989. Manžela po roce 1969 vyhodili z Akademie věd a zákaz publikování ho přiměl vydávat odborné texty pod jmény svých přátel. Její bratr Zdeněk byl filmovým režisérem.