Jako dítě jsem komunisty z celého srdce nenáviděla
Eva Valentová, dívčím jménem Čermáková, se narodila 23. května 1947 v rodině komerčního inženýra Jiřího Čermáka. Ten pracoval řadu let v podniku Kooperativa, odkud byl v den komunistického převratu 25. února 1948 propuštěn jako příznivec takzvaného agrárního fašismu. V roce 1953 byl Jiří Čermák zatčen a odsouzen na čtyři roky kvůli údajné protistátní činnosti. Nakonec si odseděl tři roky v Jáchymově, které strávil především v obávané třídírně radioaktivního smolince. V roce 1962 nastoupila Eva Valentová na elektrotechnickou průmyslovku v Praze Na Příkopě. V roce 1966 úspěšně odmaturovala. Kvůli špatnému kádrovému profilu a potřebě finančně vypomáhat rodičům nastoupila ihned do zaměstnání ve Výzkumném ústavu energetickém. Potkala tu také svého budoucího manžela, za kterého se v roce 1968 provdala. Postupně se jim narodily dvě děti. Kvůli špatné bytové situaci pamětnice s potomky bydlela v rodinném domě v jižních Čechách a až v roce 1982 se rodině podařilo sestěhovat. Hned rok nato se ale manželství rozpadlo. Až do sametové revoluce pracovala Eva Valentová ve Výzkumném ústavu ochrany materiálu. Po roce 1989 odešla do školství jako učitelka němčiny a francouzštiny. Zároveň se živila i jako průvodkyně pro Čedok. V roce 2009 odešla do důchodu. V současnosti žije převážně v rodinném domku v jižních Čechách nebo u syna v Praze-Dolních Počernicích. Má čtyři vnučky.