Kdyby věděli, co přijde, volili by odsun
Anděla Válková se narodila 10. února 1935 v Brně jako Angela Fiala německým rodičům. Její tatínek byl zámečnický mistr a měl v centru Brna dílnu s několika zaměstnanci. Během války začalo rodinu stíhat jedno neštěstí za druhým. Jako první přišel rozvod rodičů, v důsledku kterého musela maminka převzít vedení dílny. Velkou oporou jí byli nejstarší dva synové, kteří ale museli brzy narukovat do německé armády. Starší byl raněn a vrátil se domů, mladší zahynul během bitvy u Kurska. Maminka onemocněla a její stav se pomalu zhoršoval. Na konci války byla dílna zničena při ostřelování Brna, rodině se ale podařilo včas utéct k prarodičům na venkov. Zde, v jihomoravské vesnici Popice, ji zastihl příchod Rudé armády a následně odsun téměř všech německých sousedů. Rodině se po mnohých intervencích podařilo se odsunu vyhnout a uhájit si svůj domov a majetek. Ne nadlouho. Brzy byli ze svého domu vyhnáni, pole jim byla zabavena, maminka předčasně zemřela a tatínek byl v rámci reparací odvlečen do Sovětského svazu, kde se jeho stopa ztrácí. Anděle Válkové bylo deset let, když skončila válka. V poválečných letech, která byla silně poznamenána protiněmeckou náladou, se snažila zapadnout mezi české spoluobčany. Naučila se česky, změnila si křestní jméno na Anděla a brzy se provdala za Čecha Františka Válku a odstěhovala se pryč z Popic, tam, kde se nevědělo o jejím německém původu. Celý život pracovala jako dělnice v továrně a v JZD, postavila s manželem dům a porodila a vychovala tři děti. V roce 2023 žila ve Velkých Němčicích na jižní Moravě.