Podváděli jsme se vzájemně a každý držel hubu
Stáhnout obrázek
Jindřich Vaňák se narodil 11. prosince 1937 v Plzni. Jeho otec Jindřich Vaňák byl mlynář a rodina se často stěhovala za mlýny, kde pracoval. Maminka byla v domácnosti. Pamětník zažil válku, pamatuje si například na útoky kotlářů. V roce 1950 se rodina přestěhovala do Soběslavi a v roce 1953 se natrvalo usadila v Jindřichově Hradci, kde otec našel působení v dalším mlýně. Pamětník se vyučil elektromontérem a pokračoval na průmyslové škole. Zároveň musel pracovat, aby si studium mohl dovolit. Pracoval i v šumavském pohraničí, kam byl vstup povolen pouze na propustku. V letech 1956 až 1958 byl na vojně, půl roku z toho na škole operátorů ve slovenském Popradu. Po vojně v roce 1958 začal pracovat v těžkém provozu u Elektromontážních závodů v Nové huti Klementa Gottwalda ve Vítkovicích, poté byl přeložen do Poldi Kladno, následně od roku 1960 do roku 1983 prožil pracovní roky v Kovosvitu v Sezimově Ústí. Pracoval na prototypech, s týmem si podali několik patentů, ze začátku se jim dařilo držet krok se světem, ale postupně začali zaostávat. Jindřich Vaňák podepsal 2000 slov, byl vyhozen ze strany, rodina měla potíže. V roce 1983 začal pracovat v ZVVZ (Závod na výrobu vzduchotechnických zařízení) Milevsko. Zde začal jezdit na zahraniční pracovní cesty, protože jeho profesní erudice byla nenahraditelná, kromě Německa byl také např. v Novosibirsku. V roce 1987 přestoupil do Vodních staveb, kde zažil i revoluci v roce 1989. Od roku 1993 vyučoval na učilišti v Kovosvitu, v roce 1997 odešel do důchodu. Má ženu a dvě dcery. V roce 2024 žil v Sezimově Ústí.
