Na Volyni se lidé nadřeli
Helena Vaníková se narodila 21. listopadu 1936 v Moučanech na Ukrajině. Její otec, povoláním učitel, pocházel z kulacké rodiny. Za trest ho posílali z jedné školy na druhou, a tak se často stěhovali. Se začátkem druhé světové války se rodiče mohli vrátit do původního domu jejich rodiny v České Holovni na Volyni. V půlce domu bydlela jejich rodina, v druhé půlce gestapo. Otec za války tajně spolupracoval s partyzány a při jejich střetu s ustupující německou armádou v roce 1944 zahynul. Kromě strachu z nacistů se za války obávali také banderovců, kteří zapálili i kolchoz, v němž málem zahynul dědeček pamětnice. V roce 1947 se v rámci repatriace volyňských Čechů vydali vlakem do Československa. S maminkou a sestrami se usadily v Karlových Varech, kde Helena Vaníková vystudovala zdravotní školu a poté celý život pracovala jako zdravotní sestra. I když během dospívání příliš svoji minulost na veřejnosti netematizovala, lásku k Ukrajině a vzpomínky si uchovala. V roce 2017 se tak se svými potomky vydala hledat jejich původní dům v Holovni. Roku 2024 žila v Karlových Varech.