Naši vnuci už nebudou vědět, co je to práce
Dagmar Vidímová, za svobodna Zvědínková, se narodila 1. srpna 1932 ve Velké Bučině č. p. 12. Po absolvování obecné a měšťanské školy ve Velvarech navštěvovala rodinnou klášterní školu v blízkosti Kladna a tzv. pokračovací školu v Kralupech nad Vltavou. V roce 1951 se vdala za Jaroslava Vidíma, což ji o dva roky později ochránilo před násilným vystěhováním. V roce 1953 byl její otec, zemědělec Antonín Zvědínek, kriminalizován a uvězněn na dva a půl roku. Její maminka s babičkou byly násilně vystěhovány do 230 kilometrů vzdálené vesnice Mezilesí u Lanškrouna. V roce 1956 byla na základě udání u otce provedena domovní prohlídka a on byl opět na tři měsíce uvězněn. V roce 1969 pamětnice nastoupila do podniku Spolana ve Velvarech a do penze odešla v roce 1986. Od roku 1991 začala její rodina soukromě hospodařit. V současnosti (2016) žije se svou rodinou ve Velké Bučině.