Z bohéma úředníkem
Stáhnout obrázek
Ivan Vilím se narodil 28. listopadu 1946 v Litoměřicích. Odmalička měl rád sport, hlavně fotbal a basketbal. Po maturitě se hlásil na brněnskou filozofickou fakultu. Pro velký počet uchazečů ale nebyl přijat a následující rok strávil jako dělník v lovosické Lovochemii. Nevzdal se a znovu šel na přijímací zkoušky, tentokrát do Prahy na Univerzitu Karlovu. Dostal se na obor sociologie - filozofie a zároveň se stal členem Akademické rady studentstva. Dne 28. října 1970 byl zadržen pro stržení sovětského praporu v Horních Habarticích. Ve vazbě strávil půldruhého měsíce. Nakonec dostal u Okresního soudu v Děčíně osmnáct měsíců podmínečně. Kvůli vazbě byl Ivan Vilím nucen ukončit studium, byť oficiálním důvodem bylo neplnění studijních povinností. Po sametové revoluci mu byl kvůli politickému pozadí celé kauzy dodatečně udělen titul doktora filozofie (PhDr.), ale pamětník ho neužívá. Krátce po propuštění se oženil se svou přítelkyní Zdeňkou a v létě následujícího roku se jim narodila dcera. Na podzim roku 1971 musel na vojnu. Jako politicky nespolehlivý byl přiřazen k jednotce silničního vojska v Liberci. Vzhledem k neutěšené rodinné situaci se Ivan Vilím rozhodl podepsat kontrakt v uranovém průzkumu a díky tomu mu byla vojenská služba zkrácena na devatenáct měsíců. Poté nastoupil jako programátor v Podniku výpočetní techniky (PVT) a později na stejné pozici v Agrostavu. Dlouhou dobu působil jako trenér dorosteneckých basketbalových oddílů a sám hrál košíkovou za veterány. V roce 1988 podepsal Chartu 77 a v listopadu následujícího roku se aktivně zapojil do sametové revoluce v rodných Litoměřicích. Po revoluci vydával s přáteli deník TAK. Od léta 1990 šestadvacet let vykonával funkci ředitele Úřadu práce v Litoměřicích. K 31. prosinci 2016 odešel do důchodu. Ivan Vilím je ženatý, manželku Zdeňku potkal na vysokoškolských kolejích Větrník. Je otcem tří dcer a dědečkem osmi vnoučat.
