V roce 1955 zanechal dopis, že emigruje a od té doby je nezvěstný
Olga Vitvarová, rozená Šafránková, se narodila 26. září 1936 do rodiny architekta Jaroslava Šafránka. Dětství a mládí prožila ve Zvoli u Prahy, kde se její rodiče po sňatku usadili a otec zde postavil dům. Olžina matka pocházela z Černuc u Velvar, kde se v 50. letech odehrály dramatické události, jež se tragicky podepsaly na celé rodině. Strýc Zdeněk Hudeček odmítal vstoupit do jednotného zemědělského družstva (JZD), byl zatčen a uvězněn, zbytek rodiny komunisté vystěhovali do zchátralého domku do Výčap u Čáslavi, kam si mohli vzít jen to nejnutnější. V roce 1955 se Olžin devatenáctiletý bratranec Zdeněk Hudeček tajně rozhodl k emigraci, avšak zůstal navždy nezvěstným. Pátrat po něm rodina mohla až po revoluci 1989 a zjistili, že pravděpodobně nepřekročil hranice. Olga Vitvarová nebyla přijata na UMPRUM, vystudovala zdravotnickou školu a po absolvování pedagogického minima začala učit na základní škole. Později si doplnila vzdělání pro aprobaci český jazyk a výtvarná výchova a učila také na druhém stupni. Její manžel byl také učitelem, vychovali spolu dvě dcery, Ivu a Lenku, starší byla postižena Downovým syndromem. Vitvarovi žili 20 let v Týnci nad Sázavou a od 80. let ve Zvoli. Olga ve svém vyprávění líčí zážitky z války ve Zvoli, popisuje tehdejší poměry ve školství a odolávání tlakům ke vstupu do KSČ. V roce 2023 žila ve Zvoli.