Koukali na nás jako na génie, ale co je ruské, je stejně nejlepší
Milan Vlček se narodil 20. května 1942 v Praze. Jeho otec pracoval jako řidič, matka byla v domácnosti. Vyučil se na elektromontéra v Blatné u Strakonic, toto povolání vykonával s obměnami celý život a dostal se díky němu během normalizace v sedmdesátých letech až do Ruska na Sibiř. Ještě během let na učilišti se podílel na elektrifikaci obcí v jižních Čechách. V letech 1960 až 1962 byl na vojně, druhý rok strávil na pardubickém letišti na pozici meteorologického pozorovatele. Po vojně pracoval na umístěnku v ČKD v údržbě, od roku 1965 v Technoplynu zaváděl nový účetní počítačový systém. Má příbuzné v Rakousku, které dvakrát navštívil během let 1968 a 1969, a rozhodl se pro odchod z republiky. Než však stihl všechno zařídit, hranice se pro legální přechody zavřely a Milan Vlček se rozhodl kvůli rodině zůstat v Československu. Od roku 1971 pracoval v ČKD Trakce ve Vysočanech, v OTK neboli Oddělení technické kontroly jako elektrotechnik na zkušebně výstupní technické kontroly ve výrobě tramvají. V letech 1972 až 1975 jako elektrotechnik uváděl do provozu tramvaje v Sovětském svazu, konkrétně ve městech Barnaul (Sibiř), Lvov, Kujbyšev, Kalinin nebo Pjatigorsk. Celkem uvedl v zahraničí do provozu 240 legendárních tramvají T3. Po návratu pracoval v Technoplynu, na matematicko-fyzikální fakultě, později se přestěhoval s rodinou do jižních Čech. Zde po revoluci založil úspěšnou firmu DBD Control Systems a mnoho let se angažoval v městském zastupitelstvu v Sezimově Ústí II. Má ženu a tři děti, v roce 2024 žil v Sezimově Ústí II.