Tatínka odsoudili ve vykonstruovaném procesu se Zelenou internacionálou
Jarmila Vodňanská se narodila 3. června 1936 v Praze jako starší ze dvou sourozenců. Měla o šest let mladšího bratra Jiřího. Otec František Koranda, narozený v roce 1905, působil jako právník. Matka Jarmila, za svobodna Legerová, narozená v roce 1913, byla v domácnosti. Dětství prožila pamětnice za války v Praze. V roce 1946 začal její otec pracovat v Jednotném svazu českých zemědělců, který vznikl krátce po válce. Svaz vydával také Zemědělské noviny, do kterých otec pamětnice psal články. Po válce se Jarmila Vodňanská stala členkou skautského oddílu Jedenáctka v Dejvicích. Když byl po komunistickém převratu v roce 1948 Junák zakázán, dostala ve škole pionýrský šátek a stala se členem Pionýra. V roce 1947 nastoupila po úspěšné přijímací zkoušce do primy dívčího gymnázia, které ale bylo za rok zrušeno v rámci školské reformy, a byla pak převedena do jednotné koedukované střední školy. Od roku 1951 navštěvovala jedenáctiletou střední školu. V roce 1952 byl její otec zatčen a ve vykonstruovaném soudním procesu s členy protistátní skupiny, takzvanou Zelenou internacionálou, odsouzen na sedm let vězení za velezradu. Po propuštění se mu nepodařilo najít práci odpovídající jeho vzdělání. Nakonec získal místo jako průvodčí v tramvaji, kde zůstal pracovat do konce života. Po maturitě v roce 1954 nastoupila Jarmila Vodňanská do podniku Biogena jako laborantka. Pracovala v týmu Dimitrije Slonima na vývoji očkovací látky proti dětské obrně. Jarmila Vodňanská se v roce 1960 vdala a narodily se jí dvě dcery. Její otec zemřel v roce 1972. Od roku 1977 pracovala na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské Českého vysokého učení technického v Praze. V době natáčení roku 2021 žila v Praze.