Filmař, který natáčel boj o rozhlas i Arktidu
Petr Volf přišel na svět 15. března roku 1940. Spolu s rodiči a třemi nevlastními sestrami vyrůstal v Jičíně. Tatínek měl ve městě vlastní advokátní kancelář, kterou však musel po roce 1948 zavřít, rodině byl zároveň znárodněn majetek. Pamětník chtěl studovat umění, to mu však zprvu nebylo umožněno, díky přímluvě vlivného komunistického funkcionáře se v roce 1959 nakonec dostal na FAMU, kde začal studovat obor kamera. Po studiích se stal zaměstnancem Krátkého filmu a navázal kontakty s celou řadou například německých novinářů. Kvůli tomu byl později vyšetřován Státní bezpečností. V srpnu roku 1968 chtěl být ve středu dění, s kamerou natáčel boj o rozhlas a dění v centru města, podle jeho slov se však žádný z jeho záznamů nedochoval. Z obavy o vlastní existenci pak s přítelem Pavlem Landovským utekli z Československa do Německa, kde zůstali tři týdny a pak se vrátili domů. V 80. letech se zúčastnil několika zahraničních expedic, jako první československý filmař natočil Arktidu, podíval se i na Sibiř, kde vznikl mimo jiné dokument z prostředí ruských gulagů. V roce 1989 byl ve vedení Občanského fóra při Krátkém filmu. Na začátku 90. let ještě podnikl několik zahraničních cest. V roce 1991 natáčel například jako kameraman anglické zpravodajské agentury WTN srpnový moskevský puč, ze kterého jako vítěz vzešel Boris Jelcin. V 90. letech byly pamětníkovi navráceny rodinné majetky, s rodinou se odstěhoval zpět do Jičína, kde začal podnikat. Později se stal také radním města. V roce 2022 žil Petr Volf v Jičíně.