„Akorát si pamatuju, ale to už jsem vzpomínal, že jsme jednou museli do Velkého kina. Tam byl proces s těmi místními lidmi, nějací Jajtnerovi se jmenovali, oni měli obchod s látkami, měli někde schované látky. Na to se přišlo a oni byli souzení a my jsme tam museli do Velkého kina jít na ten proces se dívat a mezi námi, jak tam byli různí lidé, vykřikovali proti těm lidem – ti tam byli celá rodina, děcka na jevišti. Bylo to takové trapné. My jsme tam jako školáci neměli asi být.“
„Mám ještě jeden takový velice nepříjemný zážitek, my jsme se v té škole už po odhoukání toho náletu s kamarádem zdrželi, protože se mu ztratily boty, tak jsme je hledali, opozdili jsme se. Jenomže už nikde nebylo ani živáčka, najednou přiletělo letadlo, nabralo tak nějak kurz proti nám a začalo střílet. A naštěstí jsme ale byli zrovna na mostě a pod tím mostem byl schovaný nějaký pán a ten na nás volal: ,Kluci, honem za mnou, za mnou, schovejte se!‘ Tak jsme zaběhli pod most, to nám s tím kamarádem možná zachránilo život. A pak jsme museli nahoru na Letnou a do lesa, abychom se dostali domů. Takže takový celkem nepříjemný zážitek.“
„Jak přišlo bombardování, zrovna včera bylo výročí. To byl obrovský nálet tedy. Tak to jsme byli schovaní v krytu a ty kryty byly tak špatně udělané nebo tak málo v hloubce, i ten, kde jsme byli schovaní, že když na některý spadla bomba, ti lidé neměli šanci. Mám takový nepříjemný zážitek jako dítě, když se ta zem úplně třepala, to byly detonace, nerad na to vzpomínám, ale vzpomenu si vždy na to, že jsem v životě neslyšel lidi tak sborem se modlit a tak ale úplně vroucně, strach nebo něco v tom krytu, to se nedá popsat. Přežili jsme to.“
zdroj: fotografie byla pořízena při natáčení v roce 2022
zdroj: fotografie byla pořízena při natáčení v roce 2022
Stáhnout obrázek
Jan Vrátný se narodil 29. září 1938 ve Zlíně do rodiny Jana a Anny Vrátných. O šest let později jej a jeho kamaráda málem zabil hloubkový stíhač, který na oba chlapce nalétával a střílel po nich. Téhož roku byl Jan svědkem devastujícího bombardování Zlína, během nějž přišlo o život dvacet jedna civilistů. Počátkem padesátých let se jako školák povinně zúčastnil veřejného procesu s rodinou obviněnou z rozkrádání socialistického majetku. Po základní škole se vyučil jako zámečník v gottwaldovském ZPS, se kterým také nadlouho spojil svůj profesní život. Při prověrkách, jež následovaly po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968, došlo k výměně vedoucího, pod nímž Jan Vrátný pracoval. Šlo o člověka nekompetentního, který se na místo dostal jen díky tomu, že byl členem komunistické strany. Jan Vrátný s několika kolegy podali výpověď s udáním důvodu, což však tehdejší režim vnímal jako útok na sebe sama. Jan Vrátný pak až do sametové revoluce pracoval ve Výzkumném ústavu v Gottwaldově. Vedle toho také působil třicet let jako promítač ve Velkém kině. V roce 1984 dostal za odměnu šestnáctidenní poznávací zájezd do Sovětského svazu, kde s překvapením zjistil, jak jsou části této země zaostalé a zcela odlišné od toho, jak je líčila tehdejší ideologie. V roce 2022 žil Jan Vrátný ve Zlíně, kde spolu s manželkou Jaroslavou vychovali dva syny, Mirka a Petra. Zemřel 23. září 2023.
