Radoslav Mather

„Poplaten takovým romantickým představám a vztahům k minulosti, jsem na kalendáři, který jsem měl v kanceláři na stole, měl z levé strany fotku prezidenta Beneše, z pravé strany Masaryka, a doprostřed jsem dal Hrad s Vltavou. To jsem měl na plánovacím kalendáři. Jednou se stalo, že chodil po kancelářích stolařský dělník, jmenoval se Žejgovič, který později přešel do estébé a který si mě pamatoval a byl člověkem, který způsobil, že mě estébé vyslýchalo. Ten jednou nabízel po kancelářích na prodej Dějiny VKS(b) [Všesvazové komunistické strany (bolševiků)]. Odmítl jsem to s poukazem, že takové věci mě nezajímají. On se podíval na stůl a viděl tam tu fotomontáž. Tak už jsem byl špatný. Už jsem přešel v jejich registratuře v seznamu zaměstnanaců, pomyslném a možná i písemném, do kategorie nepřátel státu, nepřátel komunistické strany, a byl jsem označen za osobu státně a politicky nespolehlivou."

„To bylo tak, že jsme dostali ze štenberského úřadu, městského nebo okresního, jednotlivě, každý žák naší třídy, pracovní výměr, kde bylo napsáno, že jsme pracovně přiděleni od toho a toho dne do Družstva Nové Dvory na zemědělské práce. A bylo tam napsáno: ,proti tomuto výměru není odvolání´."

“This is how it was. I was employed at Moravia in Hlubočky, which made nails and things like that. One of the employees in the joiner’s shop was a rat, his name was Žejkovič, and he was a stetsec [a State Security agent - trans.]. He singled me out straight away because I had a calendar on my desk with a cut-out of T. G. Masaryk on the left and Edvard Beneš on the right. The calendar wasn’t completely covered, just in the top corners. The daily scheduler was visible. He noticed that. He offered to sell me the History of the AUCPb [All-Union Communist Party, Bolsheviks]. I told him I didn’t have the money for nonsense like that. That was the first thing he was quick to note down. The second thing was that I sang in English in the band. When I was questioned by State Security, they asked me why I sang in English. I told them that I didn’t have Czech texts and that English was the most suitable for singing.”

“First they took us to our room, where we had our military uniform and mining kit. But I didn’t work in the mines. I worked on top because of my eyesight. I have high dioptres and a bad retina. I worked in the cart section, and I can tell you that it was no less of a strain than working below ground. One time I wanted to ease off, so I asked to be assigned to the mine storage. There was a storage section at each level. But I got sick of it in a fortnight, because being out in the sun is a different matter altogether, even when it’s hard toil. I remember during the winter, when there’d be a trailer on the rails, a wagon, and the stanchions were chained up together; it’s freezing and you’re supposed to free them up and chuck them over the top. It was terrible.”