Já jsem soudruhem nikdy nebyla
Olga Adámková se narodila 15. dubna 1932 v Olomouci. Otec Josef Adámek pracoval u Československých státních drah, matka Ludmila se starala o domácnost. Její o čtyři roky starší bratr Lubomír zemřel v roce 1943. Olga se 15. března 1939 stala svědkyní příjezdu nacistických okupačních vojsk do Olomouce. V dětství se přátelila s židovskou dívkou, která později zmizela v transportech do koncentračních táborů. Ve městě pociťovala nevraživost mezi českými a německými dětmi. V neděli 17. prosince 1944 slyšela explozi bombardéru B-24 Liberator v okrajové části Olomouce. Konec války prožila v Doloplazech na Prostějovsku, kde viděla přímé bojové akce. Jako cvičenka se zúčastnila XI. všesokolského sletu v roce 1948. Po válce vystudovala gymnázium a vysokou školu pedagogickou. Od roku 1954 třicet pět let vyučovala na různých základních školách v Olomouci a přilehlém okolí. Opakovaně odmítala členství v komunistické straně. V roce 1968 se angažovala v protiokupačních protestech, za což byla později potrestána přeložením na základní školu mimo Olomouc. Po svém penzionování ráda vypomáhala jako zástup na mnoha olomouckých školách.