S americkými vojáky byl šťastný. A díky jejich penicilinu unikl smrti

Stáhnout obrázek
Miloslav Bartoš se narodil 10. prosince 1936 v Chomutově. Po začlenění města do Sudet a připojení k Německu se s rodiči přestěhoval do Prahy. Otec i matka pracovali jako úředníci na poště v Praze-Libni. Poslední rok války prožil u prarodičů ve Strašíně na Šumavě. Obec osvobodili američtí vojáci a pak několik měsíců bydleli v hostinci jeho dědy. Po válce se vrátil do Prahy. Když se ve škole dozvěděl, že nedostane doporučení na gymnázium, protože nemá dělnický původ, šel si v pionýrském šátku stěžovat do kanceláře tehdejšího komunistického prezidenta Klementa Gottwalda. Prezident ho sice nepřijal, ale pozval na Hrad jeho otce. Na gymnázium ho nakonec přijali v Poličce na Vysočině. Po maturitě vystudoval stavební fakultu Českého vysokého učení technického (ČVUT) v Praze. Roku 1956 se účastnil Majálesu, který měl opoziční ráz. Po studiích odešel do Ostravy, kde dostal místo v krajské projektové kanceláři Stavoprojekt. Mimo jiné pracoval na výstavbě sídliště v části Poruba. Během sametové revoluce v listopadu 1989 spoluzakládal v Ostravě-Porubě Občanské fórum. Po pádu totality byl zvolen starostou Poruby. Založil a vedl buňku Občanské demokratické strany v Ostravě-Porubě. Funkci starosty ostravského obvodu vykonával skoro deset let. V roce 2022 žil v Ostravě-Porubě.