Jiřina Benešová

* 1928

Nútené nasadenie počas druhej svetovej vojny (8), Svědci lokálních událostí spojených s druhou světovou válkou, Svědci lokálních událostí z éry komunismu
29. 9. 1938 - Mníchovská dohoda, 15. 3. 1939 - Nemecké obsadzovanie ČSR, 1944 - 1945 - Oslobodzovanie Československa, Osvobození západní části ČSR americkou armádou, Konec druhé světové války, 25. 2. 1948 - Komunistický prevrat v ČSR, 21. 8. 1968 - Invázia vojsk Varšavskej zmluvy, 17. 11. - 29. 12. 1989 - Nežná revolúcia v Československu
  • 1
    Přehrát
    Pozastavit

    Tancovačky s americkým vojákem

    (audio)
    délka: 01:20
    Download file
    Info

    „Já jsem tam měla takového vojáka. Byl to – já jsem pak říkala mužovi: 'Ty jsi jak ten Amerikán. Takový veliký a pěkný chlapec.' Oni všichni byli hezcí, ale tenhle… Já jsem nemohla jít do lokálu, protože mě pořád hlídal, kdy přijdu, a už šel se mnou tancovat. A on to neuměl, já taky ne. Já jsem se tam s ním jen kvrdlala. A když jsme skončili, když skončil ten kousek, tak on šel pryč a přišel a měl takovouhle náruč těch jejich konzerv a všeho možného. A děvčata seděla okolo mě a on mi to vždy vysypal do klína. Tak jsem to rozdala a kdo chtěl, tak si mohl vzít. To bylo vzácné. Tak takovou vzpomínku já mám na Amerikány.“

  • 2
    Přehrát
    Pozastavit

    Gestapo přišlo v roce 1942 na domovní prohlídku

    (audio)
    délka: 01:26
    Download file
    Info

    „Když ti vojáci přijeli, a teď do každého baráku. Bylo ráno, čtyři hodiny, a my jsme vstávali na autobus, protože jezdil v půl páté na Plzeň. A museli jsme zůstat stát, protože jsme byli všichni vzhůru. A když ti vojáci vešli, tak se hned koukli na rádio a řekli: ‚Tak, a co to rádio?‘ A začali ho štelovat. A táta měl strach, on dělal ve Škodovce a měl strach, protože – to víte, jak to bylo. To bychom šli asi všichni do plynu. A ono to bylo přepnuté. Nad námi bydlel četník a on tam také běhal. To byla taky legrace, on běhal přes stodolu, aby ho nikdo neviděl, aby byl krytý, kdyby se něco stalo. A ono to takhle vyšlo. Ale bylo to dobré, bylo to přepnuté na Prahu.“

  • 3
    Přehrát
    Pozastavit

    Noční schovávání před německými auty

    (audio)
    délka: 01:20
    Download file
    Info

    „Potom jsem jezdila, když jsem to stihla, tak jsem jela do Horní Břízy a z Horní Břízy pěšky. A když jezdili ti Němci, tak jezdili v noci. A když jelo auto, tak já jsem vždy skočila do zákopu nebo do pole a tam jsem se skrčila. Když tam bylo obilí, tak do obilí, nebo do jetele. Nic jsem tam neudělala, jen takový pelíšek a skrčila jsem se. Oni přejeli, a když zase jeli zpátky, tak jsem se zase musela schovat. Takže jsem celou cestu takhle běhala. Oni nejezdili každý den, ale když jsem jela, tak se mi to stávalo skoro pokaždé. Tak jsem se bála, ale neřekla jsem to doma, protože by o mě měli strach.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Horní Bříza, 25.10.2021

    (audio)
    délka: 01:29:18
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století
    Download file
    Info
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Učitelka začala brečet a my po ní

Jiřina Benešová v roce 2021
Jiřina Benešová v roce 2021
zdroj: Post Bellum
zdroj: Post Bellum
Stáhnout obrázek

Jiřina Benešová, rodným příjmením Široká, se narodila 17. března 1928 v Horní Bříze. Rodina se však brzy přestěhovala do obce Loza, kde maminka koupila kus pole. V březnu 1939 Jiřina sledovala z okna školy přijíždějící německé jednotky. Její učitelka se rozbrečela a po ní i všechny děti. V červnu 1942 zažila domovní prohlídku gestapa. Během války byla nasazena v budově zemědělské školy v Plasích, kde sloužila ubytovaným německým dětem. S některými se spřátelila, avšak na vedoucí z řad SS nevzpomíná ráda. Konec války ji zastihl na studiích v Plzni, kde se učila na krejčovou. Zažila osvobození Plzně americkými vojáky. Pracovala po brigádách a přivydělávala si šitím oblečení. V roce 2021 žila v Horní Bříze.

Zobrazit celý příběh pamětníka (Czech)
Fotografie (2)
Odkazy (0)