Bartolo Cantillo Romero
* 1969
-
„Návštěva Kuby prezidentem Obamou [prezident Spojených států amerických navštívil Kubu v březnu 2016] nepřinesla nic pozitivního, Obama neměl jasný cíl…Obama podle mě, nevím no, z mého pohledu je stejně tak komoušem jako ti zatracení bratři Castro. Protože potom, co Obama přijel na Kubu, jedinou věcí, co nastalo, byl útlak a útisk a další utlačování. Co příznivého cesta přinesla Kubě? Podívejte se no, jen další pronásledování oponentů. Útisk a útlak. Hlad a víc utrpení. Kvůli Obamovi nenastalo žádné zlepšení situace. Jaký byl výsledek návštěvy Kuby? Nebyl žádný, žádné zlepšení, naopak, situace se jeho přítomností zhoršila. A pronásledování? Jo to rostlo a roste vlastně od té doby až dodneška.“
-
„,Ty jsi plantado [vězni v protestu, neposlušní]‘, přistoupil ke mně strážník a řekl: ‚Ale to mě netrápí, protože nakonec skončíš jako všichni ostatní, budeš škemrat o jídlo.‘ Já jsme mu ale na to odvětil: ‚To jste teda vedle, já nejsem jako všichni ostatní, jako ostatní vězni, co potom žebrají o nějaké jídlo. Já jsem přesvědčeným antikomunistou.‘ Dával jsme mu tak echo, aby věděl, koho zavírají. ‚Jsem zatvrzelým antikomunistou, a nikdy od tebe nic nebudu chtít, a jestli někdy přestanu být plantado, rozhodně to nebude kvůli vězeňské stravě, ale díky jídlu od mé manželky.‘ Začal zuřit a chtěl mě zmlátit, ale místo toho mě poslal mě do cely. Dokončili papírování a odvedli mě do cely. Tam jsem byl nějakých 22 nebo 23 dní plantado, a když jsem se rozhodl nevzdorovat, sami poslali už předem poslali pro mou ženu, aby mi přinesla něco k jídlu, moje věci, přímo do vězení. Tak jsem přestal tenkrát vzdorovat.“
-
„Říkal jsem svému bratrovi: ‚Hele, dej si na ně pozor, budou ti chtít přišít osm [osm let ve vězení], stejně tak, jako to chtěli udělat mně. Pojedu s tebou do Havany, nebo moje manželka, abychom věděli, jak je to s tvým případem.‘ Souhlasil s tím. Naše matka mu pomohla, dala mu i nějaké peníze na cestu, ale on nakonec nikam nejel. Mylně si totiž myslel, že když je nevinný, nic mu neudělají. A tak se o to dál nezajímal. Začalo soudní řízení a on i Leonide Michelle [kamarád obviněný ve stejné době jako jeho bratr] byli odsouzeni k osmi letům odnětí svobody v „Kombinované věznici v Guantánamu“ [Combinado de Guantánamo] za napadení veřejného činitele. ‚Aniž by se někdo strážníka dotkl?‘ Ne, policisty se nikdo nedotkl ani v jednom z případů, ani já, když jsem byl odsouzen, ani bratr v tomto případě. Zavřeli ho do vězení, aby s námi skoncovali, protože jsme se jim postavili, tedy alespoň já.“
-
„Vždy říkám pravdu, komukoli na Kubě. Když ale říkáte pravdu, automaticky se dostanete do sporu s představiteli této země, kteří stojí v jejím čele od roku 1959 a kteří nastolili tuto diktaturu. Chcete-li šířit dál pravdu, jste považován za zločince a už dopředu víte, že vás čekají pokuty, vězení, utlačování a mučení. O tom není pochyb. Vím to, protože patřím k politickým vězňům a zažil jsem to, jsem šikanován ze strany diktatury, jsem obětí toho všeho výše popsaného.“
-
Celé nahrávky
-
Cuba, 22.07.2020
(audio)
délka: 01:22:34
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.
Říkat na Kubě pravdu je trestný čin. Šíření pravdy může skončit i smrtí
Bartolo Cantillo Romero se narodil v roce 1969 v malé vesnici v provincii Guantánamo na Kubě, kde vyrůstal v extrémně chudých podmínkách jen s matkou a sedmi sourozenci. Když mu bylo 15 let, zanechal svá studia a začal pracovat, aby finančně pomohl své matce. Bartolo od jakživa odsuzoval komunistický režim za nespravedlivé přerozdělování státních zdrojů, což bylo důvodem jeho častých střetů s policií v průběhu osmdesátých let, které opakovaně vyústily v jeho věznění. V roce 1992 byl při potyčce postřelen důstojníkem Státní bezpečnosti. Následkem zranění přišel o několik orgánů, naštěstí se zotavil, ale následně byl obviněn z trestného činu pokusu o atentát a odsouzen k jednomu roku odnětí svobody v nápravném zařízení „La Majimiana“ v Guantánamu. V roce 2008 stejný důstojník zaútočil na jeho dva bratry, útok ale jeden z nich nepřežil. V roce 2010 se Bartolo připojil k oficiální opozici komunistického režimu a stal se členem „Vlastenecké unie Kuby“ [Unión Patriótica de Cuba], a v současné době působí jako její koordinátor v provincii Guantánamo. Jeho manželka Celina Osorio Claro je koordinátorkou protivládního hnutí „Dámy v bílém“ [Damas de Blanco] a společně bojují proti nespravedlnosti a za respektování lidských práv ve své zemi.
