V životě nejde o nic méně než o čisté svědomí
Stáhnout obrázek
Arnošt Červinka se narodil 24. května 1939 ve Zlíně rodičům Anně a Arnoštovi Červinkovým. Do rodinného osudu drasticky zasáhly události druhé světové války. Arnoštův strýc a maminčin bratr František Diviš byl za podezření z napomáhání odboji zatčen a vězněn v Terezíně, odkud se v květnu 1945 vrátil domů – na pohřeb svého otce, jehož smrtelně postřelili ustupující němečtí vojáci. Arnošt sám prožil poslední dva roky války u prarodičů v Rašovicích, v odloučení od matky a dvou sourozenců, které poprvé spatřil až v srpnu 1945. Rodina byla silně katolicky zaměřená a v tomto duchu se nesla i výchova dětí. Arnošt v padesátých letech z vlastního rozhodnutí vystoupil z mládežnické organizace Pionýr, protože se chtěl naplno věnovat ministrování. Jeho otec odmítl v roce 1948 vstoupit do komunistické strany, a kvůli tomu měl Arnošt i jeho sestra Anna problémy s přijetím na střední školu. Po absolvování jednoletého učebního kurzu navazujícího na základní školní docházku se Arnoštovi přece jen podařilo odmaturovat na gottwaldovské jedenáctileté střední škole. Aby mohl studovat bohosloveckou fakultu, musel nejprve dva roky pracovat, prvně jako učitel hudby a potom i jako dělník v gottwaldovském Svitu. Díky tomu si zlepšil svůj kádrový profil a mohl v roce 1958 nastoupit na Římskokatolickou cyrilometodějskou fakultu v Litoměřicích, kterou o pět let později završil kněžským svěcením. Po nástupu normalizace se Arnošt Červinka znovu dostal do sporu s režimem. V roce 1971 se vědomě nezúčastnil voleb do zastupitelských orgánů Československa a zároveň odmítl vstup do prorežimní katolické organizace Pacem in terris. To mělo za následek přeložení na vesnickou faru a zákaz vykonávání kněžské činnosti v okrese Gottwaldov. Arnošt Červinka po sametové revoluci dvacet let vyučoval na Arcibiskupském gymnáziu v Kroměříži dějiny a zároveň dále působil jako kněz. Je autorem publikace Dějiny zlínské farnosti a farností okolních. V roce 2021 žil ve Zlíně.
