„Státní úřady se rozhodly, že jsem příliš horlivý farář, takže mě prostě musí z toho farářování vyhodit. Tak si vymyslely záminku, že mi neschválily nějaký položky, který byly ovšem v rozpočtu a schválený, ale to jim nevadilo. Ve chvíli, kdy jsem řekl, že ty doklady církevní tajemník ukradl a neuznal položky, které byly řádně v rozpočtu, tak jsem byl vyhozen pro pobuřování, protože jsem se odvážil ozvat proti nepravostem. Ve chvíli, kdy jsem oznamoval na shromáždění duchovních, že teda končím, že už to nemíním dál trpět a že ztrácím státní souhlas, tak krajský církevní tajemník, který mi ten souhlas vzal, tak si na tu schůzi přijel, aby se pokochal tím, jak já budu zničenej, a o přestávce mi řekl: ,Tak pane Čmerdo, co vy budete dělat? Vždyť vy vlastně máte bílý ručičky a nic neumíte.‘ A já jsem říkal: ,Pane tajemníku, já než jsem byl farářem, tak jsem fáral na šachtě v Karviné a tyhle ručičky vydělávaly devět tisíc měsíčně, na rozdíl od farářskýho platu, který byl 740 korun. Já se k těm devíti tisícům můžu klidně vrátit.“
„Ta Ostrava byla opravdu rudá, to bylo fantastický. Zatímco celá země pohrdala okupanty a vyhýbala se jim, tak starosta Ostravy dal veliteli Ostravy ruskýmu, teda sovětskýmu, dal ty nejlepší kanceláře ve stejným patře, jako on měl kancelář toho starosty, nebo to byl primátor. Taky potom Kempný skončil v ÚV, velkej pán. To bylo díky tomu, že teda pana generála posadil do vedlejší kanceláře. V Ostravě se to nedalo vydržet, tak jsem si řekl: Božíčku, já jako Smíchovák, proč bych se trápil v Ostravě a škemral o to, abych mohl dělat nějakou výtvarnickou činnost. Tak se vrátím do Prahy a uvidíme.“
„Ta komise mě najmenovala. Tak já, protože jsem se to od tý komise dozvěděl, že se mám setkat s tím a s tím architektem, že má pro mě úkol do zajímavýho, oni neřekli do čeho, do zajímavýho domu. Tak já jsem za ním zašel a on mi to povykládal. To byl velkej soudruh, jeho maminka byla zaměstnaná na ústředním výboru KSČ, proto taky dostal takový úkol pro ty esenbáky. Tak já jsem ho vyslechl a on mi tedy vysvětlil, že to je Muzeum SNB a revolučních tradic a že tam mají být ty státní znaky a ať to nějak pojednám, a já jsem mu říkal: ,Pane architekte, jsou jenom dvě možnosti. Buď tam budou ty státní znaky těch sedmi států a nebudu to dělat já. Anebo to budu dělat já a pak tam ty znaky nebudou. Tak si vyberte.‘ A on říkal: ,No, tak já sice na tom mám dost trvat, ale zkuste to.‘“
Tyhle bílý ručičky fáraly na šachtě
Lumír Čmerda se narodil 13. listopadu 1930 v Plzni. V sedmi letech mu zemřela matka. Vystudoval teologii a působil jako evangelický farář. Po roce 1948 mu byl odebrán státní souhlas, tak se přestěhoval do Ostravy, kde působil jako kreslíř propagačních plakátů. V roce 1973 se vrátil do Prahy a sedm let působil jako farář v kostele sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí a následně působil jako výtvarník. Lumír Čmerda zemřel 5. června 2021.
