Následující text není historickou studií. Jedná se o převyprávění pamětníkových životních osudů na základě jeho vzpomínek zaznamenaných v rozhovoru. Vyprávění zpracovali externí spolupracovníci Paměti národa. V některých případech jsou při zpracování medailonu využity materiály zpřístupněné Archivem bezpečnostních složek (ABS), Státními okresními archivy (SOA), Národním archivem (NA), či jinými institucemi. Užíváme je pouze jako doplněk pamětníkova svědectví. Citované strany svazků jsou uloženy v sekci Dodatečné materiály.

Pokud máte k textu připomínky nebo jej chcete doplnit, kontaktujte prosím šéfredaktora Paměti národa. (michal.smid@ustrcr.cz)

Ervín Arie David (* 1936)

Keď sme sa blížili k Haife, všetci spievali Hatikvu a plakali

  • narodil sa 31. augusta 1936 v Košiciach do židovskej rodiny

  • transportom do koncentračných táborov sa v roku 1942 vyhli vďaka výnimkám

  • otec šil v Humennom čižmy pre gardistov, matkini bratia šili uniformy

  • po potlačení SNP sa presúvali medzi dedinami v horách s vystavenými krstnými listami

  • v Palúdzke Nemci chytili otca, cez Sereď ho deportovali do koncentračného tábora Sachsenhausen a absolvoval pochod smrti

  • po oslobodení sa presťahovali do Košíc, kde otec úspešne podnikal a šetril na vysťahovanie do Izraela

  • Arie sa do Izraela plavil ako 12-ročný so svojimi priateľmi s Hašomeru Hacair a strávil sám tri roky v kibuci

  • štúdium absolvoval u matkinej sestry v Austrálii, vrátil sa po siedmich rokoch

  • manželka pochádza z Prešova

  • v roku 1973 bojoval v Jomkipurskej vojne

  • má dve deti, päť vnúčat a nechcel by žiť nikde inde ako v Izraeli