Státní holič – co to je za nesmysl. To není komunismus, aby všechno bylo státní
Ekaterini Dimoschaki se narodila 5. května 1928 v řecké Makedonii. Její otec byl Řek a matka slavonská Makedonka. V roce 1945, v šestnácti, odešla do dnešní FYROM/Republiky Makedonie, kde setrvali tři roky, než odjeli do jugoslávského Bulkesu. Ovládá řečtinu, makedonštinu a češtinu. Její matka spolu se starší sestrou se dostaly do vězení. V Bulkesu poznala svého budoucího manžela Agorastose a již po měsíci se vzali. Do československého Rožnova pod Radhoštěm se dostali odděleně roku 1948, kdy byla Ekaterini v osmém měsíci těhotenství se synem Vasilem. Měla celkem tři děti: Vasil se narodil 12. 1. 1949, Athanas roku 1952 v Náchodě a tamtéž Dimitrios roku 1954. Dostali byt po vysídlených sudetských Němcích. Pracovala v dětském domově. Absolvovala pouze dva roky ZŠ v Řecku, číst česky začala sama, neumí ovšem česky psát. S manželem odešli do Úpice na Trutnovsku, kde pracovali v továrně. Roku 1953 se přestěhovali do Šumperka, aby jejich děti mohly navštěvovat řeckou školu. Ekaterini se podařilo na rozdíl od manžela znovu získat řecké občanství. Její rodinu postihla tragédie. Syn Vasil zemřel roku 1968 na následky nehody a druhý syn Athanas se údajně oběsil roku 1993 ve věku 42 letech, protože neunesl nevěru své ženy. Ekaterini o této verzi velmi pochybuje a domnívá se, že se jednalo o vraždu. Nejmladší syn Dimitrios nesdílí se svými rodiči komunistické přesvědčení. S okupací vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 zásadně nesouhlasila a přiznává chyby komunistů, zejména zcela zbytečnou diktaturu strany, omezování lidských svobod a totální znárodnění. Dnes je Ekaterini v penzi a žije se svým manželem v Šumperku. .