Následující text není historickou studií. Jedná se o převyprávění pamětníkových životních osudů na základě jeho vzpomínek zaznamenaných v rozhovoru. Vyprávění zpracovali externí spolupracovníci Paměti národa. V některých případech jsou při zpracování medailonu využity materiály zpřístupněné Archivem bezpečnostních složek (ABS), Státními okresními archivy (SOA), Národním archivem (NA), či jinými institucemi. Užíváme je pouze jako doplněk pamětníkova svědectví. Citované strany svazků jsou uloženy v sekci Dodatečné materiály.

Pokud máte k textu připomínky nebo jej chcete doplnit, kontaktujte prosím šéfredaktora Paměti národa. (michal.smid@ustrcr.cz)

Leonid Levko Dohovič (* 1935)

Kdo nebyl optimista, zahynul

  • narodil se 29. září 1935 v Užhorodu

  • pochází z rodiny řeckokatolického faráře

  • v roce 1944 utekl jeho otec před bolševiky na Slovensko

  • v roce 1946 se Levkovi nepodařilo utéct za otcem do Československa

  • v roce 1950 byl odsouzen za protisovětskou činnost a vlastizradu na deset let v nápravně-výchovných táborech

  • v roce 1952 se pokusil o útěk z tábora pro mladistvé v Archangelské oblasti

  • 15. října 1952 byl za pokus o útěk odsouzen na deset let vězení

  • 26. července 1956 se dostal na svobodu

  • v roce 1957 poloilegálně přišel do Československa

  • od roku 1963 působil jako sbormistr Poddukelského ukrajinského lidového sboru

  • v letech normalizace mu úřady znemožnily práci s mládeží

  • v letech 1995 až 2005 byl prezidentem Evropského kongresu Ukrajinců

  • členem předsednictva Ukrajinské světové koordinační rady

  • v roce 2020 žil v Košicích

Původní slovenský text příběhu pamětníka, který nereflektoval pozdější archivní bádání, je uložený v dodatečných materiálech (pozn. red.)