Komunisté hlídali všechno, ale loutkového divadla si tolik nevšímali
Stáhnout obrázek
Alice Dubská, rozená Sekáčová, se narodila 19. května 1938 ve městě Sereď na Slovensku do rodiny Margity a Jana Sekáčových. Její otec vlastnil firmu pro malbu pokojů a truhlářské práce. Tragicky zemřel, když bylo Alici půl roku. Válku prožila s matkou a příbuznými na Slovensku. Když bylo Alici 11 let, zemřela jí maminka. Alice vystudovala chemickou průmyslovku v Banské Štiavnici a pracovala jako laborantka v Ružomberoku. Více než chemie ji zajímala kultura. V letech 1960–1965 vystudovala divadelní vědu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK) v Praze. V roce 1964 se provdala za Josefa Dubského, absolventa Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Pracovala na Filozofické fakultě UK jako asistentka, v roce 1967 vyhrála konkurz do Kabinetu pro studium českého divadla v Československé akademii věd (ČSAV), kde se věnovala dějinám českého loutkového divadla. Kandidátskou práci „Vývojové problémy českého divadla ve 20. a 30. letech 20. století“ obhájila v roce 1973. V Akademii věd působila až do roku 1993, poté pracovala na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy jako odborná pracovnice. Po obnovení Kabinetu pro studium českého divadla v rámci Divadelního ústavu se do něj v letech 1997–2003 opět vrátila. Zároveň mezi lety 1997 a 2010 přednášela dějiny českého loutkářství na katedře alternativního a loutkového divadla DAMU a od roku 2010 do roku 2013 učila na Vyšší odborné škole herecké v Praze-Michli. V roce 1998 získala docenturu na AMU/DAMU za svou práci o českém divadle v 18. a 19. století. Na svém kontě má množství vědeckých publikací. Mezi její nejobjevnější práce patří „Cesty loutkářů Brátů a Pratte Evropou 18. a 19. století“. Ve svém vyprávění pro Paměť národa líčí politicky svobodnou atmosféru na svém pracovišti v ČSAV v době normalizace, ale i cenzurní zásahy zvenčí. V roce 2023 žila v Praze.
