Leo Eliáš

„Na těch Sandrikách jsme se dostali přímo do styku s vojenskou soldateskou. Oni byli šikovnější, ale bylo vidět, že toho mají taky dost a nechtěli nás zabít, ale hodili nám tam jeden plechový granát. Ten se rozsypal na spoustu kousků a bylo. Já jsem jich dostal hodně do hlavy, protože jsem helmu neměl, helmy jsme my povstalci neměli. Odevšad tekla z toho krev. To ještě povstání nebylo potlačené. Z Banské Bystrice přijela sanitka, mezi jinými odvezla i mě do hlavní vojenské nemocnice. Tam již věděli, že se to chýlí ke konci. Tak tam velitel byl opravdu zodpovědný a poctivý člověk a řekl: ,Chlapci, co jste tady z okolí, běžte domů, a co jste z daleka, přijďte tam…‘ Nás z daleka bylo dvanáct, možná čtrnáct. Co se nestalo, ten velitel nebo velení zařídil, že nás odvezli do Sliače a tam jsem se dostal do vojenského letadla Sovětského svazu tehdejšího, Rudé armády, který přivezl vybavení povstalcům. Odvezli mě do Lvova.“

„Svého času jsem byl ve správný čas na správném místě. Byl jsem v okolí Banské Bystrice, kde vzniklo to povstání, v té době jsem tam byl na práci spolu s jinými. Byli jsme odvezeni do města partyzánským velitelem, který se pak stal vyšším důstojníkem. Vzal nás do Banské Bystrice, abychom se dívali na to povstání. Bylo tam veliké nadšení, zpívalo se, deklamovaly se básně – Hoj, mor ho, mor ho! Detvo mojho rodu od Samo Chalupky… A pak nás vzal a odvezl do Zvolena. Tam nás oblékli do vojenských šatů a dostali jsme pušky na opakování pět jedna a stali jsme se vojáky 1. československé armády na Slovensku.“

„No a tam (v nemocnici ve Lvově) jsem rychle prospíval a do měsíce jsem byl hotový. Tak jsem dostal cestovní rozkaz, a jestli je to důležité a zajímavé, kotlíček, čaj a suchou stravu. Na každé stanici byla vařicí voda, mohl jsem si udělat po cestě čaj. Dostal jsem se přes Řešov a Přemyšl, to byla města, do Krosna, ten cestovní rozkaz zněl Krosno. Bylo to na takovém území, že jsem se mohl zeptat, kam mám nastoupit, dostal jsem se tam velmi lehce a šikovně. No a tam byla asentýrka, nejenom já, ze všech koutů se tam scházeli dobrovolníci bít Němce.“