Od Masaryka k Havlovi. Lékařku děsily německé sajdkáry i ruské tanky
Jaruše Glosová se narodila 19. června 1927 v Praze jako Horynová. Zažila všechny československé i české prezidenty a byla svědkem významných událostí české historie 20. století. Se svými rodiči Oldřichem Horynou a Marií Horynovou, rozenou Dovolilovou, vyrůstala jako jedináček v Radotíně u Prahy. Do metropole se s otcem a matkou přestěhovala v roce 1936, kdy chodila do čtvrté třídy. Ještě předtím při jedné z návštěv hlavního města viděla na Václavském náměstí prvního prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Když v roce 1937 zemřel, byla svědkem státního pohřbu. Tehdy jí skončilo bezstarostné dětství. Účastnila se X. všesokolského sletu v roce 1938. Poté začala studovat anglické gymnázium, ovšem po německé okupaci musela přejít na reálné v Ječné ulici. Čtrnáctého února 1945 zažila ničivý nálet na Prahu, na vlastní oči viděla na Vinohradech následky bombardování. Když v Praze vypuklo v květnu povstání, pomáhala stavět barikády. V roce 1946 se s rodiči přestěhovala do Liberce. Vystudovala medicínu a přes třicet let pracovala v Liberci jako dětská lékařka. Symbolicky 28. října 1954 se vdala za rovněž lékaře Zbyňka Glose. Dvacátého prvního srpna 1968 byla svědkem dramatických událostí v Liberci. V roce 2022 žila v Liberci. Příběh pamětnice jsme mohli zaznamenat díky podpoře ze Statutárního města Liberec.