Oldřich Gregar

* 1939

  • "My jsem bydleli, jak už jsem vzpomínal, na Farářství, takže sídliště Trávník, no to byla vesnice. To byly nízký domky, takže krásně bylo vidět přes celej Trávník na dílny pro opravu vozidel, železniční dílny. A bylo to v půl desátý dopoledne. Maminka...Maminka mě držela a dívali jsme se, jak stoupá československá státní vlajka na montovnu. Říkala: 'Oldříšku, dobře se dívej a nikdy nezapomeň'. Nezapomněl jsem! Vidíte to na mně."

  • "A ta posádka zahájila na ten vlak, kterej táhnul nebo řídil můj otec, tak zahájila palbu. Lokomotiva najela na nálož z pancéřových pěstí, vykolejila. Táta byl raněnej na hlavě a dostal kulometnou dávku do nohou, naštěstí měl prostřílený čistě jenom svaly. Byli i ve služebním voze dva mrtvý."

  • "Docházelo k tomu, že už tak v březnu a dubnu kolem desáté hodiny dopoledne byly vyhlášeny letecké poplachy. No, tak buďto do sklepů nebo se utíkalo do lesa. Ti, co byli z Javorky, tak utíkali za Roubův kopec, tady z Farářství na Skálu. Nejdřív to začalo brumlat a potom hukot a celý nebe bylo posetý stříbrnejma tečkama americkejch bombardérů a popsaný kondenzačníma párama. No zaplať Pánbůh, nic na město nespadlo."

  • Celé nahrávky
  • 1

    Česká Třebová, 25.03.2019

    (audio)
    délka: 49:46
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy našich sousedů
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Nezapomněl jsem

Oldřich Gregar se narodil 3. července 1939 v Litomyšli, nicméně celý život žije v České Třebové. Nedaleko domovského města vedla tehdy hranice mezi obsazenými Sudety a protektorátem. Pamětníkovi prarodiče zůstali v Horní Čermné v Sudetech, ačkoli byli Čechy, a maminka s malým Oldřichem je často navštěvovali. Otec pracoval na železnici a během květnového povstání roku 1945 byl během služby v boji vážně raněn. Z dětství si Odřich také vybavuje četné nálety na sklonku války. Vystudoval Střední školu železniční a stavební v Letohradu a poté pracoval u ČSD u investiční složky pracující na přestavbě českotřebovského železničního uzlu. Podílel se také na stavbě letiště v České Třebové. Silným zážitkem se pro něj stala invaze vojsk Varšavské smlouvy v srpnu roku 1968. V roce 2006 odešel do důchodu. Celý život se zajímá o vojenskou historii a je dokonce autorem či spoluautorem několika knih, například o opevnění v Orlických horách či na Kralicku.