Roman Havránek

"Já si pamatuju, že asi jsem sledoval ty události. Třeba se vysílaly projevy Hitlera. A já jsem měl vždycky takové glosy k tomu, které se vždycky otci líbily, tak vždycky když šel do kanceláře, tak mě bral s sebou, a abych vyprávěl těm spoluzaměstnancům, jak jsem glosoval ty projevy Hitlera, jak on gestikuloval při těch svých projevech. To jsme měli prvně rádio. Otec pořídil rádio, tak proto jsme to slyšeli, tyhle projevy. To šlo všechno přes rádio, internet ještě neexistoval. Takže to bylo trošku jinak."

"Hned po tom osvobození v rozhlase vyhlásili, kdo se chce přihlásit do skautského oddílu, shromáždění bude tam a tam. Jmenovalo se to Na Střelnici, tam bylo to kontaktní místo. Tak jsem tam byl první, ne první, z celého okolí nebo z té Příbrami. Chlapci, kteří měli o to zájem, tam přišli, a tehdy se pracovalo ne oddílově, ale střediskově. Ten střediskový velitel, který byl už skautem za první republiky, to znamená před válkou, tak ten potom organizoval ty skauty. A chodili jsme jako středisko na výlety a já jako nejmladší jsem byl potom zařazen mezi vlčata."