Olga Holubová

* 1934

  • „U Györu nás zastavili, nahnali nás do školy všechny, ještě tam byli, bych řekla, jestli to byli horníci nebo hutníci, to nevím, Ostraváci, plný autobus, ty se tedy docela zuřivě bránili, tak se tam objevili vojáci. Co udělali s nimi, to nevíme, nás s těmi děcky všechny nahnali do školy, tam jsme měli takové ty dvoupatrové postele, chlapi spali ještě někde v tělocvičně úplně jinde, no a tam jsme strávili dva, skoro tři dny, což nebylo… No, jídlo nic moc, co nám vařili v kotli, ale hlavně ty děti byly strašně špinavé, protože ten dvůr byl škvárou posypaný, tak to byla teda síla. Pak nás o půl třetí v noci vzbudili, že máme pokračovat dál.“

  • „Na gymnáziu jsme byli velmi pracovití, protože komunisté tvrdili, že budoucí inteligence se musí naučit pracovat. Takže jsme měli třicet hektarů řepy cukrové, třicet hektarů brambor. Co se týče té cukrové řepy, tak nás tam ráno dovezli, postavili nás každého k jednomu řádku, dostali jsme takové krátké motyčky, asi takhle široké, a teď jsme vlastně museli, jak bylo vyseté to zrno, tak jsme to museli vyjednotit. Nad námi chodila nějaká ta jejich pracovnice ve slaměném klobouku takovém pomačkaném… ‚Tady dva centimetry, tady to není dobře…‘ No síla tedy. Ale sama nedělala nic, jenom sekýrovala.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Brno, 02.04.2019

    (audio)
    délka: 01:03:31
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy našich sousedů
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Moc bych vám přála být víc spokojení s tím, co máte teď

Olga Holubová
Olga Holubová
zdroj: archiv pamětnice

Olga Holubová se narodila 6. května 1934 v Divišově u Benešova. Pochází z učitelské a vlastenecky orientované rodiny. Ke konci války se museli několik dní skrývat ve sklepě, jelikož přes Divišov táhly na Prahu jednotky SS. Po osvobození Divišova v roce 1945 měli v domě ubytované vojáky Rudé armády. Vychodila obecnou školu v Divišově a gymnázium v Benešově, hrála ochotnické divadlo. Po maturitě nastoupila do Krajské správy spojů v Praze (Spojmont). Na rekreaci v Krkonoších se seznámila se svým mužem a odstěhovala se za ním do Brna. Mají spolu dceru Ivanu. V Brně pracovala jako administrativní pracovnice v ekonomickém úseku v Elektrostroji Brno a absolvovala několik brigád socialistické práce. V srpnu 1968, když Československo obsadila vojska Varšavské smlouvy, se s rodinou vracela z dovolené v Jugoslávii. Tři dny strávili v Maďarsku na hranicích, odkud je celníci nechtěli pustit domů. Od 70. let má zahrádku, na které tráví většinu času. V roce 2019 žila v Brně.