František Horák

„Už jsme to věděli. I tam jsme poslouchali rádio. Svobodná Evropa hlásila, že se ztrácí tihle političtí. Že je někde asi vozí do Ruska. A oni zatím je tam vozili do těch Koloděj. Tam byla Švermová. My jsme tomu nechtěli nejdřív věřit, že se tohle stane. Slánský! Ale to tam bylo jen krátce, to mohlo být tak dva měsíce, tam v těch Kolodějích. Najednou takhle v noci raketa. Vystřelili raketu. Někdo přeskočil zeď, co tam byla kolem zámku a parku. Asi přes metr vysoká. Přeskočil do zahrady, do toho parku, a samozřejmě naši to zjistili, tak vystřelili raketu. On zas skočil zpátky, tam už bylo auto, a my jsme nesměli střílet ven, tak se nedalo nic dělat. Střílet se nesmělo. On odjel autem, skočil zpátky do auta, a potom hlásili, že jsou zavření v Kolodějích. To bylo hned ještě ten den v noci, všecko odstěhovali, vyklidili v Ruzyni patro a všecko se tam přes noc zavozilo, co bylo v těch Kolodějích.“

„Tam byl vchod do kanceláře a z té kanceláře do druhé kanceláře a oni ho [Slánského] měli v tý druhý. A v té první byli nějaký ti ruský poradci. Tak oni ho [Slánského] tam zavedli, dali ho tam a ten vyslýchající se nějak šel poradit. Tam byly dveře k těm Rusákům, no jenže Slánský toho využil, a jak tam byly ty dveře, tak to za ním [vyšetřovatelem] zabouchnul a byl tam klíč, nakonec ještě zamknul a teď se věšel. Tam byly okýnka a byly tam takové šňůrky na to okýnko. On tu šňůrku strhnul a namotal. No to byl poprask, že jo. Najednou se tam nemohli dostat, dveře byly bytelný, to se nedalo vyrazit. Teď tam byl ten poprask, já jsem tam taky vlítnul, nevědělo se, co, jak se tam dostat. Tak jsem si vzpomněl a letěl jsem po schodech, tam byly výtahy, ale to bylo ze třetího poschodí, a já po schodech na dvůr, tam ti trestanci štípali dřevo a jsem popadl sekeru a zas nahoru a vypáčili jsme dveře a on už Slánský visel. No tak se hned uřízl, tam samozřejmě byli doktoři, a všecko honem, to byl fofr. No ale náhodou to nebylo dlouho, vzkřísili ho. No prostě uřízl se a dobrý to bylo.“