Boj se škůdci v odumírajících lesích připomínal vojenské tažení
Petr Kadleček se narodil 30. ledna 1944 v pražské nemocnici u sv. Apolináře. Měl tehdy o pět let starší bratra Jiřího. Tatínek Antonín pracoval jako brusič nástrojař v továrně Jawa, takzvané Janečkárně. Maminka Marie působila jako úřednice převážně v bankách. Otec se zapojil v květnu 1945 do bojů Pražského povstání. V roce 1953 doplatil na komunistickou měnovou reformu, přišel o hodně peněz, které střádal na vlastní zámečnickou dílnu. V továrně měnovou reformu veřejně kritizoval a doma ho zatkli policisté. Druhý den ho sice propustili, ale přišel o práci v Janečkárně a nikde jinde ho v jeho profesi nezaměstnali. Živil se jako pomocný dělník na stavbě, později se znovu prosadil ve svém oboru a vyjížděl na zahraniční veletrhy. Petr Kadleček vystudoval po základní škole jedenáctiletku, obdobu dnešního gymnázia. Po maturitě se dostal v roce 1961 na Vysokou školu zemědělskou v Brně, kde po pěti letech složil státnice na Fakultě lesnické. Jako vysokoškolák byl jeden rok na vojně. V roce 1967 nastoupil jako technik polesí do Východočeských státních lesů, konkrétně do Lesního závodu Harrachov. Lesníci tehdy likvidovali velkou větrnou kalamitu. Během dalších 35 let zažil v západních Krkonoších řadu dalších kalamit, způsobených větrem, hmyzími škůdci a škodlivinami z českých, polských a východoněmeckých elektráren. V Harrachově pracoval jako referent organizace techniky a řízení, pěstební inspektor, výrobní náměstek ředitele a po přechodu lesního závodu pod Krkonošský národní park jako ředitel. V Harrachově založil rodinu, v roce 1972 se mu narodil syn Jan a v roce 1974 dcera Barbora. V první polovině 80. let obdržel nabídku ke vstupu do Komunistické strany Československa, nejprve ji odmítl, posléze přijal. Podílel se na záchraně západních Krkonoš po nejhorší kalamitě, jež zasáhla škodlivinami oslabené lesy po obrovském teplotním zlomu v noci z 31. prosince 1978 na 1. ledna 1979. Do postižených porostů se pustili hmyzí škůdci. Kalamita zbavila západní Krkonoše lesů především v nadmořských výškách nad 900 metrů. Na začátku 90. let byl Petr Kadleček u obnovy zničených porostů, jež se mohla uskutečnit díky dotacím ve výši 375 miliónů korun z holandské Nadace Face, zastoupené bývalým pracovníkem Krkonošského národního parku, emigrantem Miroslavem Fantou. V roce 2004 se Petr Kadleček zasloužil o založení harrachovského Muzea lesnictví a myslivosti Šindelka. V roce 2024 žil v Harrachově. Příběh pamětníka jsme mohli zaznamenat díky podpoře Nadačního fondu Škoda Auto.