„To jsme se měli bránit, to je fakt, ale dopadlo by to špatně. Němci byli vyzbrojení. Byli dobře připraveni na válku. Co my, chudáci. Měli jsme jen pár letadel a tanků. My bychom se neubránili.“
„Najednou křičí: ,Němci jsou tady! Ježišmarjá, Němci jsou tady!‘ Tak my jsme hned skončili, samozřejmě. Hurá k rotám jsme šli. Z okna jsme viděli, že jede kolona německých aut směrem k nám. To už se stmívalo a bylo kolem těch pěti hodin. A jak tato kolona přijela k bráně, tak se zastavila. Jeden velitel, jenž měl v ruce pistoli, vystoupil z auta a šel směrem k strážnému u brány. Strážný u brány na něho třikrát volal stůj. Načež se ozval výstřel a německý velitel vystřelil a střela škrábla strážného nad ucho. Strážný, protože měl taky nabito, tak vystřelil do vzduchu. A toto právě byl povel k té bitvě.“
„Já jsem jako velitel 4. čety měl u sebe dvě pistole. Tak jsem vyskočil z okna v prvním poschodí, kde byla taková tovární střecha. V prvním poschodí sídlila 10. rota. Na tu zubatou tovární střechu jsem seskočil a odtud jsem pak střílel na Němce. Moc nábojů jsem tehdy neměl. Osm nábojů jsem měl v pistoli a osm v zásobníku.“
„My jsme chodili na obhlídky. Já jsem si vždycky vzal s sebou jednoho desátníka. Jednou jsme potkali skupinu asi čtyř mladíků, a jak jsme kolem nich procházeli, tak jeden z nich na nás zakříčel: ,Český svině!‘ Ten desátník byl trochu prudší a hned se na něho vrhl a dal mu tam pár facek. Němci z toho udělali okamžitě případ, a že byl zraněný a napadený. Němci to nahlásili na četnickou stanici. To se dostalo až k soudu. Soudkyně, jakmile nás viděla, tak se začala smát a řekla jim: ,Žádné souzení nebude, my víme dobře, jak to bylo!‘ Němci sklapli uši a odešli pryč. Štěstí, že to byla česká soudkyně.“
Svatoslav Kalich se narodil 2. června 1915 ve Frenštátě pod Radhoštěm. Pochází z rodiny textilních dělníků. V mládí se vyučil malířem a natěračem a poté také pracoval v textilním průmyslu. Roku 1937 začal sloužit v profesionální armádě, předtím prošel dvouletou základní vojenskou službou. Září 1938 a mnichovskou krizi prožil na Písecku. Čtrnáctého března 1939 se jako velitel 4. roty aktivně podílel na bránění Czajánkových kasáren v Místku proti Němcům a je dnes už pravděpodobně poslední žíjící obránce těchto kasáren. Po zrušení československé armády se Svatoslav Kalich dostává do vládního vojska a v květnu 1944 je odeslán do Itálie. Po válce dostává od prezidenta medaili Za chrabrost. Dlouhá léta pak sloužil ve vojenské justici jako organizační důstojník. Zemřel 11.4. 2015
