Zlata Kalousová

* 1940

  • „Sestra od maminky, co si vzala ševce, ten byl náramně zuřivý na to zakládání [JZD]. Taťka měl také jednu sestru, ta si vzala Suchodola, měli jen malé hospodářství. Taky náramně nadšení. Mamka o tom vyprávěla, že teta Bláža řekla: ‚A nebudeme se už dřít. Rozorají se meze a my už se nebudeme mordovat a dřít!‘ Tenkrát obdělávali jen s nějakou kravkou, tak ono to bylo asi všelijaké.“

  • „Tam byly piliňáky. Z výroby lyží byla spousta odpadu, hoblovaček. Kamna měla asi metr nebo sedmdesát průměr. To byl obal plechový a vevnitř byl ještě jeden podobný obal, který se vkládal dovnitř. Do toho se napěchovaly hoblovačky. Dole to mělo dvířka, kudy se to zapálilo. A to bylo jediné. Od toho vedla roura. A od toho se trochu dílna vytápěla. Spíš se museli zahřívat prací, protože teplo bylo jen u kamen.“

  • „Jak byl mlýn, u něj byly štúsy dřeva, které musely vyzrát. Pak to nařezali. V baráku byla kotelna, tam se to pod přístřeším napařovalo. Tam byla dlouhá kamínka. Z prken se nařezaly tvary, jak měla lyže vypadat. Ta prkénka se napařila v kotli v kotelně a vložila se do železných forem a dalo se to na dlouhá kamna v zahnutém tvaru. Na tom se to vysoušelo.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Hradec Králové, 02.08.2022

    (audio)
    délka: 01:26:05
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy regionu - Královehradecký kraj
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Otec trpěl v dětství bídou, tak byl komunismem nadšený

Zlata Kalousová, 1946
Zlata Kalousová, 1946
zdroj: archiv pamětníka

Zlata Kalousová se narodila 13. prosince 1940 v Žamberku a až do roku 1954 žila v Kunvaldu. Měla ještě staršího bratra Františka (1938) a Bohuslava (1939). Otec František Kalous (1911–1968) vyráběl lyže a sám byl nadšený lyžař, který se zasloužil o rozšíření tohoto sportu v obci. Matka Marie (1907–1945) zemřela po porodu čtvrtého dítěte. Otec se tedy znovu oženil s vdovou Jarmilou Keprtovou (1917–2001), která měla vlastní dceru Miroslavu – stejně starou jako Zlata. Společně pak manželé Kalousovi měli ještě syna Jana (1948). Zlata chodila ráda pozorovat dění v otcově dílně, ale sama nelyžovala, na rozdíl od svých starších bratrů. Lyže muselo mít každé školní dítě a František Kalous uměl udělat kvalitní jasanové lyže pro každého. Ve své době byl průkopníkem lyžařského sportu. Jezdil závodit po Československu i do zahraničí. Do Kunvaldu se sjížděli sportovci z širokého okolí. Než lyžařské závody v 90. letech upadly, jezdil se tam Krčův memoriál, závodilo se v běhu i skoku. Po znárodnění v roce 1948 vstoupil otec do výrobního družstva a byl také aktivní v zakládání jednotného zemědělského družstva v Kunvaldu. Sám pocházel z chudých poměrů, vyrůstal jen s matkou a třemi sourozenci, když se otec nevrátil z první světové války, a tak mu byly komunistické mýty o hojnosti pro všechny sympatické. Zlata odešla v roce 1954 studovat střední školu textilní do Dvora Králové a už se domů nevrátila. Po maturitě v roce 1958 pracovala čtyřicet let až do důchodu v podniku Stuha Dobruška. Začátkem 60. let ji ve fabrice nalákali do KSČ. Po invazi v srpnu 1968 odevzdala stranickou legitimaci a po prověrkách v roce 1970 ji definitivně z KSČ vyloučili. Zůstala svobodná a v roce 2022 žila v Dobrušce.