Alena Kiralyová

* 1946

  • "Naposledy, když jsem chodila do náboženství, tak naš třídni učitel řekl, že když chceš jít na střední školu, nechoď do náboženství, protože nemáš šanci. Ješte si pamatuji, že na poslední hodine náboženství prišli dva páni a pán farář řekl, že dneska rozpoušti hodinu. Tím moje náboženství skončilo a pán farář v podstate taky. Ono tam bylo nejaké zatýkaní, protože pán farář na Mikulášskym kostele snad měl bratra, který byl v podzemí a oni ho tom schovávali. Takže tam byla taká aféra, ale přesne si to už nepamatuji."

  • "Měnová reforma áno, vlastne to je rok, kdy mi umřel tatínek. Byto to dost zlý, protože maminka mala po třicídce měla tři malé děti a prišla měnová reforma. Přestehovali jsme se do menšího bytu a maminka začala pracovat taky v pekárne. Tam pracovala celý život jenom na nočních směnách."

  • "Znojmo bylo vojenský město, tak bych řekla. Naproti nám v klášteře, ktorý byl vystěhovaný, tam byli vojáci. Nahoře byly PSáci ( pohraničná stráž), kterí chodili so svojimi psami po hranici. Vojska tam bylo hodně. Když vojáci narukovali, tak sa zpívalo a pochodovalo. A ty výstřely to bylo v noci. Ješte si pamatuji, že jsme měli strýce, který dělal kontrolóra v Jednote. Když nestihol autobus domu tak spal u nás. My jse ho museli zapsat, že je u nás."

  • Celé nahrávky
  • 1

    Košice, 06.11.2022

    (audio)
    délka: 01:44:14
    nahrávka pořízena v rámci projektu Príbehy 20. storočia
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Češka, ktorá si zobrala Maďara a prežila rozpad republiky v Košiciach

Alena Kiralyová
Alena Kiralyová
zdroj: Dominik Janovský

Alena Kiralyová pochádza z moravskej remeselníckej rodiny z okolia Znojma. Narodila sa tesne po druhej svetovej vojne v roku 1946. Detstvo prežila v česko-rakúskom pohraničí v meste Znojmo, ktoré bolo strážené kvôli blízkosti rakúskej hranice. Život bol po vojne ťažký. Bol prídelový systém na potraviny aj na šaty. Navyše jej na začiatku 50. rokov zomrel otec, a tak už len s mamou a dvoma súrodencami zažívali chudobu. V roku 1960 začala pani Alena chodiť na Strednú zdravotnícku školu v Znojme. Po škole sa zamestnala ako zdravotná sestra v kúpeľoch Karlove Vary. Po troch rokoch sa vrátila do rodného Znojma, kde pracovala tiež ako sestrička v znojemskej nemocnici. V roku 1969 sa presťahovala s manželom do Košíc a začala pracovať v nemocnici v Šaci. Tam ostala až do odchodu do dôchodku v roku 2005. Aj po odchode na penziu však ostala pracovať v zdravotníctve. Vychovala s manželom dve deti. V čase dokumentovania žije stále v Košiciach.