Nepovažujte mě za hrdinu
Josef Koudela se narodil 22. srpna 1922 v Třemošnici. Zde vyrůstal se svým bratrem a milujícími rodiči. Po obecné škole navštěvoval měšťanku v nedalekém Ronově, poté se začal učit nástrojářem ve fabrice Bartoš a spol. Josefova otce krátce po začátku války zatkli nacisti a za své komunistické přesvědčení byl uvězněn na čtyři roky. Působil jako člen ilegální komunistické strany v Licoměřicích a také předsedal odborům ve fabrice. Z vězení se vrátil v roce 1942 ve špatném zdravotním stavu. V roce 1944 se Josefu Koudelovi naskytla příležitost pomoci partyzánům, kteří v té době působili v oblasti Železných hor. Se spoluprací souhlasil. Sháněl jídlo a měl také za úkol zjistit zranitelná místa ve fabrice. Výroba se po začátku války přeorientovala na válečný průmysl. Bohužel došlo k prozrazení celé skupiny a v zimě 1944 byl Josef Koudela s ostatními zatčen. Nejprve byli drženi v Čáslavi a po týdnu byli posláni do Terezína, kde v tamní Malé pevnosti sídlila obávaná věznice gestapa. Tam prožili kruté výslechy. Josef Koudela vzpomíná na vysilující práci, nedostatek jídla a všudypřítomnou krutost dozorců. Krátce před osvobozením v květnu 1945 se nakazil tyfem. Léčení se mu dostalo až po příjezdu Mezinárodního červeného kříže. Když se z nemoci zotavil, konečně se mohl vrátit do Třemošnice za svými rodiči a snoubenkou. Po válce Josef Koudela dokončil střední školu. Poté získal zaměstnání v České Lípě, kde strávil podstatnou část života, společně s manželkou a dvěma syny. Když nastoupil do důchodu, vrátil se zpět do rodné Třemošnice. Josef Koudela zemřel v roce 2019.