Věroslav Kudrna

* 1929

  • „Můžu vám říct, že okupace roku šedesát osm, ani nevím prakticky, jak to bylo. Ono u těch sportovců je jiné myšlení než u normálního člověka. Já vím, že byli postiženi někteří hodně, někteří, jak se říká, oprávněně. Ale dál se jezdilo, styky se udržovaly se Sovětským svazem mezi těma sportovníma střelcama do dnešního dne, myslím. Plavci jezdili do Polska. Jinak nevím, ta změna že by byla patrná v osmašedesátým roku...“

  • „Čtrnáctýho září čtyřicet čtyři přijelo gestapo. My jsme byli s otcem u lesa dělat krmení, jeli jsme domů s kravkama a sousedka, strýcova manželka, už nám šla naproti a říkala otci, aby nejel domů, že tam jsou gestapáci, vojáci i s kulomety a dům je obstoupenej. A otec tehdy řekl, to si vzpomínám, že on neuteče, že kdyby utekl, tak by sebrali mě nebo maminku. Tak přijel domů a skutečně, gestapáci tam byli. Já na to mám vzpomínku tady na noze, jak mě kopli. To jsem měl rozseknutou levou nohu, pak jsem to měl sešívané. Tak odvezlo gestapo otce i sousedy Jírovy, Jana Jírů a jeho manželku Marii.“

  • „Vím, že sháněli s nadporučíkem Blechou nějaké náboje, odvezli nějaké zbraně snad do Vídně, tam se měl vyhodit vlak a členové té skupiny i u nás, nevím kdo všechno, chodili a podřezávali vlaky. Dělali prostě sabotáž tak, aby ty vlaky nemohly odjet. Údajně to bylo, pokud já vím, až tady někde na Brno nebo v Brně.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Brno, 27.07.2020

    (audio)
    délka: 02:07:02
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy regionu - Jihomoravský kraj
  • 2

    Brno, 14.06.2023

    (audio)
    délka: 01:53:13
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Byl jsem kmenovým zaměstnancem StB. To abych měl k lidem blíž

Věroslav Kudrna na fotografii z personálních spisů ministerstva vnitra (nedatováno)
Věroslav Kudrna na fotografii z personálních spisů ministerstva vnitra (nedatováno)
zdroj: Archiv bezpečnostních složek (ABS)

Věroslav Kudrna se narodil 29. června 1929 v obci Křepice na Znojemsku. Během druhé světové války pomáhal z pozice partyzánské spojky v odbojové činnosti svému otci, Václavu Kudrnovi. Ten byl v roce 1944 na základě udání zatčen gestapem a následně vězněn v Jihlavě, Brně a nakonec v koncentračním táboře Flossenbürg. V roce 1953 přišla rodina v důsledku kolektivizace o hospodářství. Ještě předtím, v roce 1948, se Věroslav Kudrna odstěhoval za prací do Brna. Nejprve pracoval krátce v autodílně a od roku 1953 vstoupil do služeb ministerstva vnitra, kde působil až do svého odchodu do důchodu v roce 1985. Většinu své profesní dráhy odsloužil u Státní bezpečnosti (StB, tehdejší součást ministerstva vnitra). Dle vlastních slov se v práci věnoval pouze rozvoji československého sportu, dochované archiválie to však nepotvrzují. Roku 1974 se – stále coby kmenový zaměstnanec StB – stal organizačním tajemníkem tělovýchovné jednoty Rudá hvězda Brno. Angažoval se v budování a rozšiřování sportovišť, mimo jiné například spoluorganizoval výstavbu lyžařského areálu na Dolní Moravě. Sestavil také první československý oddíl sportovní střelby, jehož člen, Josef Panáček, vybojoval zlatou medaili na letních olympijských hrách v Montrealu v roce 1976. Díky dráze sportovního činovníka navštívil v 70. letech tehdejší východní Německo (NDR), Maďarsko, Polsko, Sovětský svaz a opakovaně i švýcarské Lausanne. Od roku 1956 byl členem komunistické strany. V roce 2023 žil Věroslav Kudrna v Brně.