Uměla jsem naslouchat a číst nebo slyšet mezi řádky
Olga Mandová se narodila 11. prosince 1962 v Praze. Tatínek vyrůstal na Slovensku. Maminka, původem z rodiny volyňských Čechů, žila od dětství v Kyjevě a do Československa se s rodinou dostala po druhé světové válce. Pamětnice vyrůstala v jazykově i kulturně pestrém prostředí. Často jako malá poslouchala vyprávění návštěv v ruském i ukrajinském jazyce. Vyslechnuté dramatické osudy zformovaly základ jejího budoucího protikomunistického postoje. O politickou a společenskou situaci se začala zajímat na střední škole. Postupně se učila, že mluvit otevřeně je možné pouze v úzkém okruhu nejbližších, důvěryhodných lidí, jinak ji nevyhnutelně čeká průšvih. Několikrát se prořekla a jen díky štěstí a duchapřítomnosti ji nevyloučili ze studia na vysoké škole. Promovala v roce 1987 na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, obor dějepis - ruština. Podnikla mnoho cest na území Sovětského svazu a díky svým známým v Mnichově i na Západ. Získala tak dobrý přehled o společenské a hospodářské situaci. Cítila vnitřní potřebu šířit informace o pravém stavu věcí. Pokračovala ve svých vysokoškolských aktivitách opisování literatury, která se dále šířila samizdatem. Působila jako učitelka ruštiny. V roce 1989 se zúčastnila mnoha demonstrací a s kolegyní vedly na škole stávkový výbor. V současné době se angažuje v aktivitách ukrajinské menšiny v České republice, vede pěvecký sbor sv. Vladimíra a působí jako pedagožka.