Dělal jsem vědu, abych nemyslel na holokaust
Vladimír Munk se narodil 27. února 1925 v Pardubicích. Tam žil do svých sedmnácti let, kdy byl v prosinci 1942 s rodiči a ostatními pardubickými Židy deportován do Terezína. Odtud Munkovy na podzim roku 1944 deportovali do vyhlazovacího tábora v Auschwitz-Birkenau, kde oba rodiče našli smrt v plynových komorách. Tehdy devatenáctiletého Vladimíra přesunuli nacisté na práci do pobočného tábora v Gleiwitz (dnešní Gliwice). Příchodu osvoboditelů se dočkal v dalším pobočném táboře Blechhammer (dnes Sławięcice). Vladimír se vrátil do Pardubic, dostudoval ve zrychleném letním semestru střední školu a na podzim 1945 odešel do Prahy studovat chemii. Vyhledal slečnu Kitty, se kterou se seznámil během internace v Terezíně, a v roce 1949 se s ní oženil. Pracoval dvacet let ve výzkumu a za svou práci získal státní cenu, po srpnu 1968 se rozhodl emigrovat. S celou rodinou vycestoval do USA, kde až do důchodu učil na univerzitě v Plattsburghu. Tématu holokaustu se vědomě vyhýbal a do Osvětimi se poprvé vrátil až po 75 letech, v lednu 2020. Ve vyhlazovacím táboře Auschwitz-Birkenau zahynulo více než třicet jeho nejbližších příbuzných. Vladimír Munk zemřel 30. září roku 2023.