Pavel Hlaváč

* 1939

  • „To byla dramatická chvíle, to mám tady v jednom rozhovoru pěkně popsané, prostě o půl páté vtrhla horda chlapů do bytu. My jsme bydleli v prvním patře rodinného domku, dole bydlel strýc, maminčin bratr, a otec, děda Kukliš, švec. My jsme spali v ložnici, děcka, vzbudili jsme se, teď tam se děly hrozné věci. Maminka dbala na velký pořádek, tam bylo všecko rozházené, šuplata vysypaná, chovali se jak hovada. To byla taková ta zastrašovací metoda. My jsme stáli na posteli, drželi jsme se okolo krku a brečeli jsme, maminka taky brečela, otec byl u okna, vedle něj chlap, měl pouta… Tomu jsem vůbec nerozuměl, mám to tady v jedné té své vzpomínce velmi podrobně popsané. Já jsem byl prostě vychovávaný v nedělní škole, tam byl takový hodný bratr Jirsa a měl flanelograf, a tam nám vždycky dal takového hezkého Pána Ježíše, pak srdce Pána Ježíše, naše srdce… Takže to byla taková víra důvěřivá, a teď otec… Člověk vždycky věděl, že se na něj může obrátit, maminka, ta brečela, ten tam byl spoutaný a Pán Bůh daleko. Já byl úplně zmatený, nevěděl jsem, co se děje. Ani nevím, kdy ti grázlové odešli.“

  • „A teď na mě padala taková ta atmosféra toho kriminálu, byl jsem sice malý, v kapse jsem měl krabičky cigaret, které bych měl dát otci, kdybychom se nějak mohli potkat, což oni nedovolili. Tam byla skutečně drátěná ta… strašný takový… trošku jako v kasárnách, takový smrad z těch podlah a takový stísněný prostor.“

  • „Osobnosti, které mě motivovaly k tomu, že budu farářem, byly prostě ‚novoorientálci‘, hlavně paní profesorka Komárková, takže já jsem s nimi – můžu říci – z té mé generace měl asi nejužší styk. Tak já jsem s nimi: s Kájou Trusinou, s Honzou Šimsou, s Blážou Šourkem, s Milanem Balabánem, s Honzou Dusem, s Láďou Hejdánkem, hlavně s Ládou, že jo, on to tedy nebyl teolog, ale… tak jsem se několikrát zúčastnil velmi vzrušených diskusí u Hromádky v bytě, protože ta Nová orientace, to byli Hromádkovi žáci, kteří dál drželi takovou tu Hromádkovu kritickou formu. Takže já rozděluji Hromádkovy žáky a Hromádkovy nohsledy. Žáci Hromádkovi, ti ztráceli souhlasy a případně byli vězněni, a nohsledi, ti dělali kariéru v Křesťanské mírové konferenci, jo?“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Praha, 21.10.2009

    ()
    délka: 
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století
  • 2

    Praha, 11.11.2016

    (audio)
    délka: 01:45:52
    nahrávka pořízena v rámci projektu Paměť národa (ve spolupráci s Českou televizí)
  • 3

    Praha, 28.11.2016

    (audio)
    délka: 02:02:56
    nahrávka pořízena v rámci projektu Paměť národa (ve spolupráci s Českou televizí)
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Nadělali jste stáda hovad, kteříž za hrnci masa se obrátivše, pro okurky, melouny, česnek a cibuli otroctví egyptské podstoupili

Pavel Hlaváč za mlada
Pavel Hlaváč za mlada
zdroj: Archiv sběrače

Pavel Hlaváč se narodil roku 1939 v Kutné Hoře do tradičně evangelické rodiny. Jeho otec byl na počátku padesátých let zatčen a v procesu s podporovateli protikomunistického odboje odsouzen ke dvěma a půl letům odnětí svobody. Pamětník absolvoval gymnázium v Kutné Hoře, účastnil se teologicko-filozofických seminářů organizovaných pod rouškou lesních brigád lidmi z okruhu tehdy zakázané YMCA a poté vystudoval Komenského evangelickou bohosloveckou fakultu. Působil jako farář v Praze, Nepomuku a Proseči, podílel se na oficiálních i neoficiálních aktivitách mládeže, byl signatářem Charty 77 i dopisu jedenatřiceti příslušníků Českobratrské církve evangelické Federálnímu shromáždění ČSSR. Byl opakovaně vyslýchán a s celou svou početnou rodinou po léta obtěžován Státní bezpečností. V roce 1988 mu byl odebrán státní souhlas s výkonem duchovenské činnosti, v roce 1989 založil buňku Občanského fóra v Proseči. Poté působil v Úřadu pro ochranu ústavy a demokracie, v letech 1991-1993 vedl odbor pro uprchlíky Federálního ministerstva vnitra, pracoval i v Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu. V letech 1991-1993 byl předsedou YMCA v Československu a v nástupnické České republice.