Osm let nedobrovolně ve vojsku

Stáhnout obrázek
Erwin Baránek se narodil v roce 1925 v Hněvošicích na Hlučínsku. Hlučínsko patřilo přes jedno a půl století pruskému státu a k Československu bylo přiděleno až po versailleské smlouvě v roce 1919. Jeho obyvatelé se nazývali Moravci a v kraji se mluvilo tzv. moravštinou, němčinou nebo češtinou. Nejinak tomu bylo i v rodině Baránků. Zatímco většina pohraničí připadla po mnichovské dohodě do Sudetské župy (Sudetengau), Hlučínsko bylo přiděleno přímo k Třetí říši jako součást Pruského Slezska. Jeho obyvatelé se tak automaticky stávali říšskými občany, kteří museli plnit brannou povinnost a po dovršení plnoletosti nastoupit do německé armády. Proto musel Erwin Baránek nejprve do RAD (Reichsarbeitsdienst) a následně do wehrmachtu, kde byl mimo jiné určen na hlídání ponorkové základny v La Pallice v západní Francii. V prosinci roku 1944 byl při bojovém nasazení zajat Američany a další dva roky strávil v zajateckých táborech v Anglii, než byl v lednu 1947 propuštěn domů. Krátce poté ale musel nastoupit do základní vojenské služby u československé armády, kterou ukončil v roce 1950. Ve vojsku tak nedobrovolně strávil celkem osm let svého mladého života. Jeho bratr Johann narukoval ke konci války v osmnácti letech do wehrmachtu. Na východní frontě byl zajat a několik let strávil v sovětském zajetí. Zemřel 10. ledna 2015.