Dvakrát jsem měl být popraven, a stále jsem tady
Oldřich Jedlička se narodil v roce 1922 v Bořeticích. Za války byl totálně nasazený v automobilce BMW ve Frankfurtu nad Mohanem. Za podíl na sabotážích byl zatčen a skončil v koncentračním táboře Flossenbürg, kde pracoval v kamenolomu. V březnu roku 1943 byl převezen do Dachau a zde pracoval v továrně na výrobu leteckých motorů. Jistý čas strávil i v pobočných táborech Kottern a Allach. Na jaře roku 1945 se blížila fronta a začalo americké bombardování. Nacisté uprchli a zbylí odváděli vězně v pětistupech z tábora. Ve městě Pfronten se dočkali osvobození. Oldřich Jedlička ještě dva měsíce zůstal v rakouských Alpách a pak odjel přes Plzeň a Prahu domů na Moravu. Po skončení války byl vyznamenán Pamětním křížem. Začal pracovat u Státních drah. Se svojí snoubenkou uspořádal svatbu a přiženil se tak do rodiny Petra Křivky, západního odbojáře a člena osobní stráže Edvarda Beneše v exilu. Křivka začal organizovat protikomunistický odboj a Oldřich Jedlička se zapojil do činnosti jeho skupiny. Prostřednictvím nasazených agentů StB však byli prozrazeni a pamětník skončil na dlouhých třináct let ve vězení a v táboře nucených prací v Bytízu a Vojně. Po návratu na svobodu se jeho manželství rozpadlo. Pracoval dál v uranových dolech, tentokrát v Dolní Rožínce. Má dva syny a žije v penzionu pro seniory v Brodě nad Dyjí.