Člověk by neměl být lhostejný k tomu, co se děje ve veřejném prostoru
PhDr. Libuše Šilhánová, rodným příjmením Beranová, se narodila 10. dubna 1929 ve Vrdech u Čáslavi v rodině lékaře a ošetřovatelky. V roce 1933 se rodina přestěhovala do Žehušic a od roku 1946 žila v Chomutově, kde pamětnice v roce 1948 odmaturovala. Po maturitě přešla do Prahy na vysokou školu, nejdříve studovala na pedagogické fakultě a později na filozofické fakultě filozofii, historii a sociologii. V roce 1951 se seznámila se svým budoucím manželem Věňkem Šilhánem (1927-2009). Ještě během studií se manželům narodil syn (1952) a dcery dvojčata (1953), takže studium kombinovala s péčí o tři děti. V roce 1957, kdy její manžel pobýval studijně v Leningradu a za rodinou jen dojížděl, nastoupila na místo učitelky v Poděbradech. Po manželově návratu se rodina vrátila do Prahy, kde Libuše Šilhánová pracovala jako učitelka, od roku 1960 byla v Sociologickém ústavu AV. V 60. letech se Věněk Šihán podílel na přípravě ekonomické reformy země. Po srpnové okupaci 1968 byl tzv. vysočanským sjezdem KSČ zvolen zástupcem Alexandra Dubčeka. Po prověrkách s nastupující normalizací přišli oba manželé o zaměstnání - Věněk Šilhán musel odejít z Vysoké školy ekonomické, pamětnice ze sociologického ústavu a oba se dál živili manuální prací. Po dvou letech ze zdravotních důvodů mohla nastoupit k prof. Matějčkovi a podílela se na výzkumu tzv. nechtěných dětí. Od roku 1969 se manželé Šilhánovi účastnili protestních akcí proti komunistickému režimu. V roce 1977 se podíleli na přípravách a vzniku prohlášení Charty 77, jíž jsou oba signatáři. Od ledna 1987 do ledna 1988 přijala roli mluvčí Charty 77, kterou vykonávala spolu s Janem Litomiským a Josefem Vohryzkem. V roce 1988 stála u vzniku Českého helsinského výboru. Během sedmdesátých a osmdesátých let rodina zažívala policejní sledování, domovní prohlídky a občas i věznění. Listopadové události roku 1989 prožila Libuše Šilhánová aktivně, po pádu komunismu pokračovala v práci pro Československý (později Český) helsinský výbor a v letech 2007-2008 vykonávala funkci předsedkyně. V letech 1999-2009 byla redaktorkou časopisu Lidská práva. V roce 2005 vyšla v nakladatelství Portál její autobiografická kniha Ohlédnutí za životem. Libuše Šilhánová zemřela 10. října roku 2016.