profesor Michal Gabriel

„V podstatě to vyšlo z toho výběru z Konfrontací. Co já si pamatuji, ten výběr těch Tvrdohlavých proběhl živelně. Já ani nevěděl, jakou formou to probíhá. Dozvěděl jsem se to vše zpětně. Iniciátory byli Jiří David se Stanislavem Divišem, kteří se rozhodli, že musíme ještě pokračovat. Oslovili mě s tím, že by bylo dobré založit uměleckou skupinu lidí, kteří by byli v jádru Konfrontací. Já jsem to chápal tak, že je to jak umělecký počin, tak i trochu politický. Měli jsme se vlastně semknout a trošičku ten systém narušovat, a to především v oblasti výtvarného umění. Vystoupit s názorem, který bude pevnější, když budeme spojeni do skupiny.“

„Rozhodně Konfrontace měly dopad na veřejnost, ale bylo to dané tím hladem po nějakém umění a svobodném projevu. Bylo to pro nás úžasné, protože jsme si vše organizovali sami, nikdo nás nekorigoval a opravdu jsme do sebe nasáli tu novou vlnu, která probíhala v umění a byla v té době v Evropě rozjetá. Vše namíchané dohromady s energií, s kterou jsme to dělali takovým neřízeným, to bylo hrozně silné. Potkávali jsme se, výstavy jsme dávali dohromady pocitově. Dost velkou úlohu tam měl Jiří David a Stanislav Diviš, kteří ty lidi kontaktovali a vybírali. Výběr samotných děl se konal spíš přímo na místě. Vystavovalo se více méně všechno. Stěny byly pokryté obrazama a nebylo to příliš instalované a korigované.“