Anastasie Vondra

„Jdou huláni za vodou, jak jim pěkně koně jdou, koně jdou! Jdou huláni za vodou, jak jim pěkně koně jdou! Má milá jde za nima, modré oči utírá, utírá. Má milá jde za nima, modré oči utírá. Modré oči, jdite spát, ať můžete ráno vstát, ráno vstát! Modré oči, jdite spát, ať můžete ráno vstát! Ránym, ráno, ránečko, dřív než vyjde slunéčko, slunéčko. Ránym, ráno, ránečko, dřív než vyjde slunéčko. Dyž slunéčko vychází, má milá se prochází, prochází. Dyž slunéčko vychází, má milá se prochází. Prochází se po rynku, nese hošům novinku. Novinečku takovou, že na vojnu verbujou, verbujou. Novinečku takovou, že na vojnu verbujou. Dyž verbujou, budou brát, škoda hošů nastokrát, nastokrát. Dyž verbujou, budou brát, škoda hošů nastokrát. Pěkně hoši… (konec zpěvu) Tam my jsme, dyž... nu, dyž si trošku rumečku vypijeme... (zpěv) Pěkné hošů děučatám a šeredný sedlácam. Ach, pro ševce choť jaká, třeba ňáká hrbatá, hrbatá, ach, pro ševce choť jaká, třeba ňáká hrbatá. (konec zpěvu) Já tadytu písmičku mam ráda, protože můj svjokr byl sapóžnikem. Nu a takovej... sutulyj, vot starší syn u mě taky sutulyj... I ten, nu dřív ševci jako nebyli v počótě , a já jako snocha i povídám: Ach, pro ševce choť jaká, třeba ňáká hrbatá. Nu jak, teďkej, vidíte, nado člověka uvažat, kerej je kaleka, a dřív – jak, to se sčítalo tak, že jen ševec musí si vzít hrbatou ňákou, kaleku třeba. Vot, a pro ševce choť jaká, choť ňáká i hrbatá.“

„Bljuda u Čechov – vot eti halušky, knedlíčky, polívka kyselačka vaří se... Kyselačka vaří se... Nu, váritsa. Znajetě, kyselačka kak váritsa? Nu já to řeknu po česky, tak to zapisujte. Tluče se máslo, je taková podmásnice, teďkej dělaj to všechno na električestvě, a my jsme dřív v podmásnici takhle tloukli máslo. Utluče se máslo, vyleje se, máslo se ubere a z tej podmásnice leje se podmásle. Uvařej se kartošky, trošičku ve vodě se uvařej, a podmásle trošičku dělá jak... kyselo. Uvaří se ta kartoška, podmáslí a potom takovejmadle kouskama těsto uděláš, i takovej jak listejček – nařežeš, knedlíčky hodíš a slivky, dyž se přepouščej, měli jsme i ruční separátory... přepustíš těma slivkama, rozmícháš to, vajíčko i úkrop, i zaleješ to, zaleješ to, a vono je to takový – polívka, dyž vona je studená, vona je... vot říkaj teďkej okroška, a u Čechov ďáli tajidstu kyselačku. Kyselačka, polívka.“