Nechtěla jsem umřít za ostnatým drátem
Anna Slanina se narodila jako Anna Slaninová 23. května 1952 nedaleko Zábřehu na Hlučínsku, v rodině s česko-německými kořeny. Za druhé světové války, kdy bylo Hlučínsko součástí Německa, musel její otec narukovat do wehrmachtu, prošel frontou ve Francii a v Rusku, pracoval jako zámečník v dolech ve Wroclavi a na konci války dezertoval. Mnoho příbuzných pamětnice, stejně jako krajanů z jejich regionu, v období komunismu emigrovalo do německy mluvících zemí. Díky tomu měla Anna už v roce 1965 poprvé možnost navštívit příbuzné na Západě. Anna vystudovala Střední školu společného stravování, pracovala v hotelech na Ostravsku. Později studovala večerní výtvarnou školu, pracovala v propagaci ve Vítkovických železárnách, v kulturním domě a v propagaci obchodů s potravinami. V únoru 1985 odjela s kamarádkou na lyžařský zájezd do Rakouska a na zpáteční cestě přes Německo emigrovaly. V Německu nejprve zažádala o politický azyl, krátce nato o občanství na základě svého česko-německého původu. Během pobytu v hotelu pro uprchlíky se seznámila s Václavem Horou, majitelem exilového knihkupectví Dialog ve Frankfurtu nad Mohanem. Záhy spolu začali žít jako partneři. Anna Slanina mu pomáhala s provozem knihkupectví, současně pracovala v malých reklamních agenturách. Československo mohla znovu navštívit v srpnu 1989, když její otec onemocněl rakovinou. Knihkupectví Dialog roku 1989 zaniklo. Václav Hora svou rozsáhlou knihovnu postupně přesunul do Čech. Anna Slanina dosud žije střídavě v Česku a v Německu a má české i německé občanství.