Nebyl čas nad něčím plakat
Stáhnout obrázek
Julie Košťálová se narodila jako Julia Chromcová 19. května 1939 v chalupě svých rodičů v osadě Ružanec v Beskydech. Osada ležela na úbočí hory Smrk nad údolím řeky Ostravice. Otec pracoval jako lesní dělník u arcibiskupských lesů, matka se starala o malé hospodářství a s těžkou prací v horské krajině měli spojený celý svůj život. V listopadu 1944, jako pětileté dítě, zažila Julie Košťálová loupežné přepadení skupinou ozbrojených mužů, o kterých se v osadě nikdy nedozvěděli, zda šlo o partyzány, či nikoli. V roce 1950 začala rodina stavět na Ružanci novou roubenou chalupu, kterou o dva roky později zkolaudovala. V té době odmítla matka Julie Košťálové vstoupit do JZD Staré Hamry a úřady tehdy za trest nezavedly do osady elektrický proud. Všude na samotách se svítilo, na Ružanci však ne. Roku 1956 se rodina Košťálových dozvěděla, že brzy svou novou chalupu budou muset opustit, protože v údolí řeky Ostravice vyroste vodní dílo - přehrada Šance. V té době studovala pamětnice Střední zdravotní školu v Opavě, kde roku 1957 maturovala a stala se dětskou sestrou. V roce 1959 se vdala za hajného a od roku 1961 žila rodina s dětmi v místě jménem Šance, přímo tam, kde stavbaři začali připravovat tehdy největší sypanou hráz ve střední Evropě. Materiál na budování hráze těžili v lomu přímo na Šancích. Bytem Julie Košťálové otřásaly výbuchy, s dětmi v náručí musela při odstřelech utíkat z dosahu těžby, vzduchem létaly kameny a praskaly stěny. V roce 1964 dostali Košťálovi přidělen byt v panelovém domě ve Frýdlantu nad Ostravicí, stejně jako desítky dalších horalů z údolí mezi Smrkem a Lysou horou, jejichž domy pak v roce 1969 zaplavila voda. Celý život pamětnice pracovala jako dětská sestra, chodila za dětmi po osadách a samotách v okolí Starých Hamrů a Bílé, její rodnou osadu však stavba přehrady srovnala se zemí a Julie Košťálová už padesát let žije v bytovce ve Frýdlantu nad Ostravicí. Od roku 1993 je v penzi.
