Nebudu mít děti, dokud nepadne komunismus
Tadeusz Wantuła se narodil 5. srpna 1950 v obci Bystřice, ležící u hranic s Polskem nedaleko Třince. Oba jeho rodiče byli polské národnosti. Otec Josef se za druhé světové války zapojil do polské odbojové organizace Svaz ozbrojeného boje. V roce 1942 ho zatklo gestapo a bezmála tři roky strávil v koncentračním táboře Osvětim. Tadeusz Wantuła se v roce 1968 a 1969 stal během studií na VUT v Brně členem stávkového výboru a zúčastnil se několika stávek a demonstrací proti okupaci. Před vyloučením z univerzity ho uchránilo stipendium na Jagellonské univerzitě v Krakově, kde úspěšně absolvoval obor filologie a filmovou vědu. Po studiu přednášel v pobočce Slezské univerzity v polském Těšíně. Během svého působení v Polsku převážel přes hranice samizdat a u nás nedostupnou literaturu. Tadeusz Wantuła se angažoval hlavně v oblasti kultury. Dostával polskou kulturu k polské menšině v Československu. Ve své rodné obci v době normalizace pořádal hudební festival Zlot, na němž vystupovaly ty nejlepší polské kapely. Jako jeden z činovníků Polského kulturního osvětového svazu svým otevřeným přístupem k politice a společnosti ovlivnil za komunismu desítky mladých lidí. Za jeho aktivity ho StB evidovala jako nepřátelskou osobu a její příslušníci ho opakovaně zadržovali a nutili ke spolupráci. Tadeusz Wantuła nepodlehl, a ačkoli byl dlouho ženatý, odmítal mít do pádu komunismu děti, aby je StB nemohla použít k vydírání. První dcera přišla na svět devět měsíců po demonstraci studentů na Národní třídě. V krátkém sledu se pak manželům Wantułovým narodily ještě čtyři děti. Stal se jedním ze zakládajících členů polské sekce Občanského fóra a předsedou Rady Poláků. V únoru 1990 byl kooptován do České národní rady a v prvních svobodných volbách v červnu 1990 řádně zvolen. Dnes žije ve Vendryni a již sedmnáctým rokem je ředitelem filmového festivalu Babí léto, během něhož se v říjnu v kině v Bystřici v původním znění promítají české, polské a slovenské filmy.