Díky za krásné dětství, bylo ale krátké
Jarmila Kubrychtová, rozená Bradáčová, se narodila 6. října 1925 v Hostomicích. Ve stejném městě se seznámili její rodiče. Otec pocházel z Vysočiny, ale do Hostomic se přestěhoval, aby se zde vyučil krejčím. Celá rodina se poté několikrát stěhovala, až nakonec skončila v Praze na Vinohradech. Rodiče pamětnice se znali s dalšími rodinami, které se zapojily do pomoci parašutistům. Kontakty pocházely především z Červeného kříže. Samotní Bradáčovi čtrnáct dní ukrývali parašutistu Opálku. Jarmila Kubrychtová o všem věděla. Již před útokem na parašutisty ukryté v kryptě kostela svatého Cyrila a Metoděje otec tušil nebezpečí. Pamětnice proto raději odjela do Hostomic a unikla zatčení rodiny Bradáčových gestapem 22. června 1942. Nadále zůstávala v Hostomicích a poté se dále učila na kadeřnici u tety v Praze-Podolí. Noví nájemníci pražského bytu z fotografií poznali, že Bradáčovi měli dítě. Gestapo tedy začalo pamětnici hledat a nakonec ji zadrželo v listopadu 1942. Byla internována společně s dalšími dětmi českých odbojářů nejprve na zámečku Jenerálka v Praze a poté ve Svatobořicích na jižní Moravě. Měla štěstí, že nešla rovnou na popravu, protože jí bylo sedmnáct let a zpravidla děti starší patnácti let takový osud čekal. Mezi dětmi měla za úkol starat se o mladší. Až po válce se dozvěděla celý osud svých rodičů. Vyučila se kadeřnicí u tety. V roce 1948 se provdala znovu do Hostomic, ve kterých dodnes žije.