František Motyčka

* 1924

  • „Byli jsme v jedné vesnici a v poli s pšenicí se ukrývali fašisté. Komisař vystřelil raketu a začal útok. Bylo to skutečně strašně nebezpečné, protože pak jdete tělem proti střelbě. Kulky hvízdaly kolem hlavy a všude. Ale musíte jít, jednou se řekne útok, tak jdete. Pamatuji si jednoho chorvatského kluka. Stál jsem vedle něj a najednou měl prostřelenou ruku. Udělal si to sám, bál se jít do útoku. Byl raněný a do útoku nemusel.“

  • „Říkalo se Malej Palešnik a Velkej Palešnik. Velkej Palešnik byla dlouhá vesnice a my jsme žili v Malém Palešniku, který odděloval potůček od Hercegovace. V Hercegovaci bylo o hodně víc Čechů, u nás bylo méně a ve Velkém Palešniku Češi nebyli. Já měl za sousedy Kučerovy, Techlovský, Švecovy a na druhé straně bydleli Žáčkovi. Společně tam žily dvě sestry s bráchou. Pak tam žili Duškovi, Benešovi a Franta Šrůtek. S ním byl problém. Byl dlouhý a tenký. Když byly odvody, tak přišli z československého velvyslanectví s doktorem a vybírali místní Čechy a táta vždycky říkal, že ho tam nemůžou poslat, že by to byla ostuda, že je samá noha, samá ruka, jako mořský pavouk. Takhle to vždycky říkal, to si pamatuji, ještě jsme si z něho vždycky dělali srandu. Ale jinak to byl ohromný rybář.“

  • „Zdeněk Petr byl mladý člověk a také zahynul u partyzánů. Nebo Mirek (Petr). Dostali jsme se do Bjelovaru a našli jsme tam hromadný hrob zalitý vápnem. A ten Mirek tam chudák zahynul. Jak je hnali, tak je tam postříleli a zahrnuli. Dejte pokoj s válkou. Jen to ne. Ten Mirek byl tak dobrý, že partyzánům dodával mouku na chleba.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Lanškroun, 19.01.2017

    (audio)
    délka: 02:15:07
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Několik měsíců jsem nespal a v noci křičel

František Motyčka
František Motyčka
zdroj: archiv pamětníka

František Motyčka se narodil 8. května 1924 v obci Palešnik v chorvatské Moslavině v tehdejším Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. Jeho předci tam přišli na příslib volně dostupné půdy a různých úlev někdy kolem roku 1900 z Horního Újezdu u Litomyšle. Za druhé světové války se František Motyčka stal členem mládežnické organizace SKOJ (Savez komunističke omladine) a spolupracoval s partyzány. V dubnu 1944 dobrovolně vstoupil do jugoslávských partyzánských oddílů. Prošel pak několika bojovými střety, při nichž zahynulo mnoho jeho přátel. Vzpomíná, že se občas v otevřeném terénu vrhali proti kulometné střelbě a že ještě několik měsíců po válce ho prožité válečné hrůzy budily ze spaní. V roce 1946 s rodinou reemigroval do Československa a usadil se v Jiřicích u Miroslavi, kde se o rok později oženil s Amálií Švejkovskou. V roce 1952 se přestěhoval do Lanškrounu, kde až do penze pracoval v Tesle a kde bydlel i v roce 2017.