Johannes Gutmann

„V Česku se to pěstovalo a sušilo. Nebylo tam ale povoleno, aby se to tam míchalo a zpracovávalo. V Rakousku jsme měli výhodu, že jsme mohli svoje produkty i zpracovávat a prodávat. To nebylo v Česku dovolené. Takže jsme to vozili do Rakouska, tady jsme to smíchali, zabalili a potom zase přivezli do Česka. Byla to škoda, ale na začátku to nebylo jinak dovolené. Nyní už můžeme i v Česku míchat čaje, jsme tam registrovaní. Na začátku to byla výhoda, protože ti konzumenti v Česku nevěřili české výrobě. Když někdo přišel ze zahraničí, z Německa nebo z Rakouska, tak je to nejlepší. Konzumenti neměli důvěru vůči českým výrobkům. Změnilo se to až časem.“

„Ohledně českého systému zemědělství jsem měl znalosti ze školy. Že tam existovala jednotná zemědělská družstva. A že lidé museli všechno dát do těch jednotných zemědělských družstev. A že si mysleli, že tím ty výnosy budou vyšší. Navštívil jsem tam zemědělské družstvo a byl jsem překvapený. Myslel jsem si, že my v Rakousku dokážeme lépe hospodařit na malých plochách. Samozřejmě je jednodušší pracovat na velkých plochách s velkými stroji. Ale pravda je taková, že my tady s malými statky máme i větší výnosy než jednotné zemědělské družstvo. Viděl jsem to v roce 1985, kdy jsem byl jako turista v Praze. Když jsem jel okolo, viděl jsem ta pole. Viděl jsem města, obchody, jak tam funguje zásobování. Když jsem se vrátil, byl jsem opravdu hodně vděčný za to, že my v Rakousku máme jiný systém.“